Nejčastější dotazy

Lidé, kteří se s problematikou holotropního dýchání teprve seznamují, mívají vždy spoustu naléhavých praktických otázek, kdykoliv na toto téma přijde řeč. Některé z těchto otázek se objevují stále znovu a znovu, a tak se zdá, že pro zvídavého nováčka jsou obzvláště důležité. Analogicky k těmto nejčastějším otázkám se postupně ustálily také určité odpovědi, které během let opakovaně nabízeli učitelé a zkušení facilitátoři. Pojďme se tedy podívat na dvanáct takových klasických otázek a odpovědět si na ně v duchu této tradice.

Holotropní dýchání (Holotropic Breathwork®) je zcela bezpečná metoda, za předpokladu dodržení určitých podmínek a norem (včetně vyloučení zdravotních kontraindikací). Nejjednodušší, nejbezpečnější a jednoznačně doporučený způsob, jak zajistit splnění požadovaných podmínek je vybrat si facilitátora (facilitátory), který je absolventem výcvikového programu GTT (Grof Transpersonal Training), s platným certifikátem o jeho úspěšném dokončení. Od roku 2017 GTT od svých absolventů vyžaduje, aby každoročně odvedli určité penzum psychologické a duchovní práce na sobě (včetně absolvování dvou sezení holotropního dýchání) a každé tři roky se zúčastnili některého výcvikového modulu, nebo jiného mezinárodního setkání vedeného členy základního týmu GTT (GTT staff), aby mohli svou praxi zkonzultovat se svými učiteli a sladit ji s aktuálními standardy. Tento program má v rámci komunity GTT název Continuing Professional Development – CPD (Program následného profesionálního rozvoje). Doporučujeme, abyste si ověřili, ještě než se na nějaké sezení s holotropním dýcháním přihlásíte, zdali má váš vybraný facilitátor (resp. facilitátoři) platný certifikát GTT, případně si i prověřili jeho status v rámci programu CPD.

Kompletní, průběžně aktualizovaný a přehledný seznam všech certifikovaných facilitátorů najdete na oficiálních webových stránkách GTT - www.holotropic.com.

Technika holotropního dýchání byla vyvinuta v 70. a 80. letech dvacátého století v Esalenském institutu v kalifornském Big Sur. Následně byl v roce 1989 spuštěn výcvikový program GTT. V průběhu přibližně čtyřiceti let jeho dosavadní existence prošly zážitkem holotropního dýchání (v podobě, jak je vyučováno v rámci GTT) desítky tisíc lidí. Mnozí z nich během svého života podstoupili padesát i více sezení.  Dodnes nejsou evidovány žádné případy, kdy by holotropní dýchání někomu jakkoliv ublížilo.[1]

Toto je velice častá otázka. Kdykoli se sejde před sezením holotropního dýchání více nováčků, můžete si být jisti, že tenhle dotaz zazní. Odpověď je, že holotropní dýchání sami provádět nemůžete, a to z následujících důvodů:

Holotropní dýchání je kompozitní technika, což znamená, že aby bylo možno skutečně hovořit o holotropním dýchání, je potřeba splnit a dodržet určité podmínky, a celou řadu dílčích komponent spojit do jednoho funkčního celku. Například takto sezení holotropního dýchání zahrnuje element spolupráce dýchajících a sitterů, anebo element sdílení v kruhu, kde účastníci sdílejí své zážitky, zatímco ostatní jim naslouchají. Dalším zásadním prvkem je vytvoření chráněného prostředí s náležitou podporou a péčí, které musí vyškolení facilitátoři během celého semináře aktivně udržovat. 

Máme zde také teoretickou složku semináře ve formě přednášky, případně i diskuse, kde se dozvídáme o nových způsobech, jak lze našim holotropním procesům porozumět a začlenit je do každodenního života. Další, velice důležitou součástí holotropního dýchání je cílená práce s tělem (bodywork), přesněji řečeno „práce zaměřená na uvolnění energie“, kterou účastníci mohou provádět pouze společně s vyškolenými facilitátory. Jindy můžeme během holotropního sezení dospět do obtížné fáze svého prožitku, a tehdy už jen pouhá přítomnost zkušeného facilitátora, nebo jeho uklidňující či povzbudivé slovo, nezřídka dělá zázraky a může nám pomoci obtížnou situaci úspěšně překonat. A takto by bylo možno pokračovat dál ...

Jak vidíte, existuje spousta důvodů, proč holotropní dýchání prováděné na vlastní pěst doma, nikdy nemůže vyprodukovat stejné výsledky, jako ve správně vytvořeném prostředí a s řádně vyškolenými facilitátory. 

Ne, je jen jedno holotropní dýchání. 

Existují ovšem různé druhy technik, které mají v názvu „dýchání“Možná už jste slyšeli například o integrativním dýchání, Maitri dýchání, transformativním dýchání, šamanském dýchání, celostním dýchání, dýchání podle Wima Hofa, satori dýchání, biodynamickém dýchání, neurodynamickém dýchání, atd. V podstatě na cokoliv si vzpomenete …

Práce s dechem může mít potenciálně výrazný a zásadní vliv na vaši duševní a fyzickou kondici. Pokud tedy hodláte některou z těchto technik začít prakticky využívat, pak je důležité si uvědomit, že každá jednotlivá technika práce s dechem může přinášet zásadně odlišné výsledky. Z toho důvodu je ve vašem nejlepším zájmu, abyste vždy věděli přesně s jakou technikou práce s dechem máte co do činění, a jaké výsledky můžete očekávat, pokud se rozhodnete ji prakticky využívat.

„Holotropic Breathwork“ je mezinárodně registrovaná ochranná známka. Oprávnění používat ji pro svou praxi mají pouze certifikovaní absolventi programu Grof Transpersonal Training. Historie techniky holotropního dýchání, její popis a přínosy jsou řádně a podrobně zdokumentovány. Pokud se chcete o holotropním dýchání dovědět více, pak vám právě tento web může posloužit jako vhodný výchozí bod.

 

Ano, holotropní dýchání může v životě člověka zapříčinit skutečné a trvalé změny. 

Výsledky budou přirozeně mít tendenci vypadat jinak u člověka, který se holotropní praxi věnuje systematicky delší dobu, a u toho, kdo si tuto metodu vyzkouší pouze jednou nebo dvakrát. 

Holotropní dýchání umožňuje člověku prožitkově se otevřít aspektům sebe sama, které jsou obvykle skryty v oblasti nevědomé mysli. Je-li toto realizováno s náležitou péčí a ve správném kontextu, lze dosáhnout mimořádně prospěšných výsledků. Z teorie hlubinné psychologie je nám dobře známo, že přivedení těchto skrytých aspektů naší psýché na povrch vědomí a jejich následné pečlivé začlenění do vědomé identity osobnosti vede u člověka k uzdravení a funkčnímu rozvoji. Čím je naše vědomé já ucelenější a lépe integrované, tím bohatšímu, zdravějšímu a uspokojivějšímu životu se můžeme těšit.[2]

Individuální sezení s holotropním dýcháním jsou možná, a i přesto, že se v praxi vyskytují poměrně zřídka, v určitých případech mohou pro volbu individuálního formátu nastat dobré důvody.

Cítit se trochu ostýchavě je zcela přirozené, zejména máme-li se zúčastnit skupinového holotropního dýchání poprvé. Koneckonců, vstoupit do mimořádného stavu vědomí znamená vzdát se do značné míry kontroly a tudíž se stát potenciálně zranitelnými. Proto je určitá míra ostýchavosti a obezřetnosti zcela na místě. Na druhou stranu je také pravda, že prakticky všichni, kdo se zpočátku zdráhají zúčastnit se skupinového sezení, ale pak se k tomu přeci jen odhodlají, jsou touto zkušeností příjemně překvapeni a vyjadřují následně úlevu. 

Věděli jste, že ve skupinovém prostředí můžete zažít spoustu úžasných věcí? Máte zde příležitost vyzkoušet si nejen roli dýchajícího ale také sittera, což je velmi cenné, neboť zážitek „sitterování" pro druhého člověka celý holotropní proces výrazně obohacuje. Seminář holotropního dýchání je také společenskou událostí, v níž díky vzájemné interakci s ostatními získáváme další cenné příležitosti svou zkušenost v mnoha ohledech ještě více obohatit. Další možnosti blíže nahlédnout do podstaty transformačního procesu se nám nabízejí při sdílení v početnějším kruhu, a to prostým nasloucháním prožitkům ostatních. Ve skupinovém dýchání můžete získat cennou zpětnou vazbu a třeba i navázat nová, opravdová přátelství.

Navíc, i když se to může jevit poněkud paradoxně, se ukazuje, že i pro jedince s přirozeně ostýchavou povahou je skupinové prostředí většinou lepší volbou než individuální sezení, a to proto, že když ve skupině vstupují do rozšířeného stavu vědomí všichni společně, pak se člověk svých rozpaků zbavuje obvykle snadněji, než v prostředí individuálního sezení, kdy je v místnosti sám, pouze za dohledu jednoho nebo dvou dalších lidí, kteří navíc sami setrvávají v běžném stavu vědomí.

Tudíž, v rámci GTT, obecně vřele doporučujeme holotropní dýchání ve skupinovém formátu. Pokud existuje konkrétní důvod skupině se vyhnout, pak je možné uskutečnit i individuální sezení.

Ne, bodywork ani jakýkoli jiný druh fyzického kontaktu není během holotropního dýchání povinný.

Na semináři holotropního dýchání je vše založeno na vzájemné dohodě a informovaném souhlasu. [3] Bodywork (neboli práce zaměřená na uvolnění energie) se v rámci procesu holotropního dýchání řídí dvěma základními principy: 1) podnět k němu vždy dává dýchající a 2) provádí ji dýchající s facilitátorem společně. Tento proces vždy vede dýchající!

Každý seminář holotropního dýchání zahrnuje teoretickou přednášku, která předchází zážitkové části. Během této přednášky se účastnící podrobně seznámí se základními principy a potenciálními přínosy cílené práce s tělem, včetně praktických ukázek. Během přednášky, nebo v jakoukoliv jinou vhodnou dobu během celého workshopu, se vždy najde prostor pro zodpovězení jakýchkoliv případných dotazů.

Každý účastník se na základě svých osobních zkušeností a teoretických znalostí rozhoduje, zda si chce v určité situaci bodywork vyžádat nebo ne.

Holotropní dýchání může být v řadě případů přínosné i pro lidi, kteří se necítí úplně fyzicky nebo psychicky zdrávi. Zároveň je však třeba říci i to, že holotropní dýchání není úplně pro každého.

Pokud víte, že váš fyzický či psychický stav není zcela optimální, avšak přesto byste si rádi holotropní dýchání vyzkoušeli, pak neváhejte vyhledat kvalifikovaného facilitátora a požádejte ho, aby vaši záležitost s vámi zkonzultoval. Profesionální facilitátoři holotropního dýchání jsou dostatečně vyškoleni, aby zjistili, zda je tato metoda pro vás vhodná, a mají pro tento účel k dispozici několik nástrojů. V některých případech si facilitátor může vyžádat doplňující konzultaci s vaším ošetřujícím lékařem nebo psychoterapeutem.

Může být. Závisí to na vaší nátuře a na původních příčinách vašeho stavu.

V holotropní terapii[4] se léčivý účinek objevuje jako výsledek procesu, který začíná tím, že si dovolíme ponořit se do oblastí vlastní psýché, které jsou za běžných okolností nevědomé. Když tak činíme (pomocí některé bezpečné a účinné techniky, jako je právě holotropní dýchání), pak dříve či později získáme příležitost vstoupit do kontaktu s prvotními příčinami našich problematických psychických stavů, včetně depresí, úzkostí, fobií a záchvatů paniky. To bude přirozeně do určité míry náročné, avšak nejinak je tomu, když s příznaky těchto stavů máme dlouhodobě žít. Kromě toho, pouhé dlouhodobé snášení příznaků samo o sobě jen vzácně povede k jejich překonání. Pokud tyto skryté obsahy i přes jejich obtížnost vyneseme v holotropním procesu na povrch vědomé mysli a následně je správně integrujeme, můžeme je postupně transformovat tak, že nás již nebudou v každodenním životě obtěžovat. Je vhodné současně pracovat i s psychoterapeutem, neboť tím lze účinně podpořit proces integrace, který je pro zdárný průběh holotropní terapie klíčový. Málokterý přístup je tak efektivní, jako systematická kombinace prožitkové hlubinné terapie (jakou je například holotropní dýchání) s verbální, analytickou psychoterapií.[5]

Pokud máte od lékaře předepsané léky na depresi, úzkosti, fobii nebo záchvaty paniky, je nutné, abyste o této skutečnosti informovali svého facilitátora.

Ano i ne. Na holotropní dýchání by nemělo být pohlíženo jako na primární prostředek léčby tělesných nemocí. Vždy je vhodné tělesná onemocnění léčit primárně v rámci medicínského systému, který je k tomuto určen. 

Zároveň není nic neobvyklého, že holotropní dýchání ve svém důsledku vyústí v překonání psychogenních[6] nemocí nebo chronických bolestí. Někdy se toto vyskytne i v situacích, kdy si klasický lékařský přístup s danou potíží nedokáže poradit a docílit uspokojivých výsledků.

Pokud potřebujete určit, zdali by vám holotropní dýchání mohlo pomoci s překonáním tělesných potíží, vždy se poraďte s kvalifikovaným facilitátorem i lékařem.

V některých aspektech ano. Jak LSD tak i holotropní dýchání nám umožňují vynést do vědomé mysli ty obsahy naší psýché, které obvykle nejsou k dispozici pro bezprostřední, vědomé prožití. LSD však může potenciálně mít mnohem silnější účinek; zážitek obvykle trvá přibližně třikrát až čtyřikrát déle a při podání vysoké (psychedelické) dávky se uživatel může dočkat velmi radikálního efektu. V tomto ohledu se holotropní dýchání zpravidla považuje za mírnější a praktičtější přístup, jelikož jeho účinky obecně nejsou tak dramatické a proces integrace je plynulejší a dobře zvládnutelný.

Další důležitý rozdíl spočívá ve skutečnosti, že při holotropním dýchání lze vývoj zážitku regulovat prostým zvýšením či snížením intenzity dýchání. U psychedelických látek, jako je LSD, je intenzita zážitku primárně určena výší užité dávky, přičemž následná regulace zážitku už nebývá tak snadná. Jakmile jednou požijete zvolenou dávku, budete si muset celým zážitkem nějak projít, i s tím, že toho na vás bude v určitých chvílích třeba příliš.

Holotropní dýchání také často bývá velmi intenzivní na tělesné úrovni, častokrát zahrnuje spoustu pohybu a energické fyzické akce. Změny vizuálního vnímání zde nebývají tak časté nebo tak výrazné jako u sezení s LSD, zato však emoce se během holotropního dýchání můžou projevit velmi silně.

Ano, holotropní dýchání může často v této situaci pomoci.

Když si projdeme obtížným psychedelickým zážitkem, zvláště takovým, který nás zastihl nepřipravené, může to být docela šok. I poté, co jsme se už samotným zážitkem probojovali, s námi někdy mohou i nadále zůstávat různé přetrvávající negativní příznaky, jako náhlé a nečekané intenzívní emoční vzpomínky („flashbacky”), noční můry, potíže s usínáním, úzkost, výkyvy nálad, nutkavé myšlenky, nebo i fyzická bolest, svalové napětí nebo třas, potíže s trávením nebo jiné, více či méně závažné problémy.

Za takových okolností je pochopitelné, že to poslední, co bychom si přáli, je absolvovat takový zážitek ještě jednou. Avšak aby bylo možné účinně vyřešit příčinu takovýchto přetrvávajících problémů, je možné, že bude nezbytné se do mimořádného stavu vědomí vrátit.

Pokud se v této situaci ocitneme, bude pro nás zásadní pochopit co se stalo, proč příznaky neodeznívají a co lze pro vyřešení problémů vyplývajících z traumatizujícího psychedelického zážitku udělat. Holotropní dýchání obvykle bývá při řešení těchto potíží dobrou volbou. Pokud tedy potřebujete pomoc, vyhledejte certifikovaného facilitátora a požádejte ho o konzultaci.

Ano, může. Holotropní dýchání již mnoha lidem pomohlo v jejich zápase o překonání závislosti na alkoholu anebo jiných návykových látkách.

Je však důležité si uvědomit, že překonání závislosti na návykových látkách bývá dosti tvrdý oříšek. Aby se člověk zcela zbavil aktivní závislosti na takových látkách, jako jsou alkohol, kokain, pervitin nebo heroin, musí být k tomu maximálně odhodlán a sám vyvinout mimořádné úsilí. Samotné holotropní dýchání, i když je prováděno systematicky, na tento úkol stačit nebude. Je-li závislost ve fázi aktivního užívání, je holotropní dýchání dokonce kontraindikované, jelikož účinky těchto návykových látek přímo kolidují s léčivými mechanismy této metody.

U vážných případů závislostí na návykových látkách bude pravděpodobně nejlepší vsadit na systematickou, specializovanou léčbu. Jakmile se terapie posune do stádia, kdy dotyčný návykovou látku již aktivně neužívá, lze holotropní dýchání přidat jako další metodu, která pomůže vykořenit zbývající vazby na staré sebedestruktivní návyky a nalézt nový smysl života.

Holotropic Bohemia
Teorie

This is how Site Sections are decorated.

Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit, sed do eiusmod tempor incididunt ut labore et dolore magna aliqua. Cursus mattis molestie a iaculis at. Velit sed ullamcorper morbi tincidunt. Natoque penatibus et magnis dis parturient montes nascetur ridiculus mus. Id interdum velit laoreet id donec ultrices tincidunt arcu non. Fusce ut placerat orci nulla pellentesque dignissim enim sit. Dignissim suspendisse in est ante in nibh mauris. Egestas egestas fringilla phasellus faucibus scelerisque eleifend donec pretium vulputate. Nibh ipsum consequat nisl vel. Pellentesque id nibh tortor id aliquet lectus proin nibh. Pellentesque habitant morbi tristique senectus et netus et malesuada. Amet aliquam id diam maecenas ultricies mi eget mauris. Enim blandit volutpat maecenas volutpat blandit aliquam etiam erat. Odio tempor orci dapibus ultrices in iaculis nunc sed augue. Erat imperdiet sed euismod nisi porta lorem mollis aliquam.

Výraz „set a setting“, který je dnes široce užíván zejména v hlubinné psychologii a v psychedelických kruzích, původně zavedl na počátku šedesátých let dvacátého století Timothy Leary.

Tím je míněno, že během transpersonálního zážitku se můžeme, v kontrastu k našemu běžnému ztotožnění se se sebou samými, prožitkově ztotožnit například s nějakou jinou bytostí, třeba zvířetem nebo druhým člověkem. Během takového zážitku jsme si plně a důvěrně vědomi mentálních a fyzických složek a charakteristik té bytosti, tak jak je prožívá sama v sobě a o sobě. Avšak může se také stát, že se z prožitku vytratí i samotná hranice mezi „já“ a „ne-já“. Jde o sebe-reflektující aspekt naší mysli, který zůstává konstantní v obou uvažovaných případech — prožívání sebe sama jak ve své obvyklé podobě, tak i v podobě zvířete nebo jiného člověka. V psychedelickém nebo holotropním zážitku se hranice mezi „já“ a „ne-já“ může příležitostně zcela vytratit. V tom okamžiku „já“ neexistuje.

Teorie psychoanalýzy prezentuje klasické dělení na tři složky osobnosti: id, ego a superego. Stručně řečeno id představuje nevědomé biologické pudy, superego souhrn naučených a zvnitřnělých pravidel chování z dětství (tj. osvojování si hygienických návyků, vymezování a respektování osobních hranic, atd.), a ego je pak sebe-vědomé já, fungující jako vyrovnávací činitel a prostředník mezi id a superegem. V rozšířeném, holotropním stavu vědomí se může stát, že například zcela autenticky a plnohodnotně prožijeme současné ztotožnění se s vlastním běžným já a já svého otce, což následně vyústí v získání nového náhledu na náš vztah s naším skutečným otcem, a zároveň i na vztah odpovídajících složek naší osobnosti (ego a superego). Lze si představit i situaci, kdy náš zážitek překročí veškeré limity psychoanalytického modelu (zejména pokud jsme s ním například byli důvěrně obeznámeni a vnímali vnitřní dynamiku svojí osobnosti skrze jeho optiku), a to tak dramaticky a v takovém rozsahu, že se pro nás celý tento koncepční konstrukt stane úplně irelevantním. Následně by pak bylo nevyhnutelné přijmout rozsáhlejší a ucelenější obraz svého já.

„Zatímco tradiční model psychiatrie a psychoanalýzy je striktně osobnostní a biografický, moderní výzkum vědomí do něj přidává další nové úrovně, oblasti a dimenze a podává obraz lidské psýché jako souměřitelné s celým vesmírem a celou existencí.” Grof, 1985, Za hranice mozku

Některé přírodní národy používají psychoaktivní rostliny (někdy i zvířecí produkty) k léčebným a duchovním účelům po celá tisíciletí. Mnohé z nich k tomu vyvinuly původní, propracované, teoretické i praktické kontexty a postupy. Tyto takzvané šamanské tradice jsou stále součástí různých domorodých společenství celého světa, především, co do množství a rozmanitosti, oblasti Amazonie.

Kniha Abrahama Maslowa „Náboženství, hodnoty a vrcholné zážitky“ je všeobecně považována za zakládající dílo humanistické psychologie.

Seznam knih Stanislava Grofa naleznete v sekci tohoto webu nazvané Teorie a seznam další doporučené literatury, včetně webových odkazů a dalších informačních zdrojů, najdete v sekci Integrace.

Jelikož bodywork se pochopitelně neobejde bez určité míry fyzického kontaktu, je důležité zmínit, že podnět k jeho použití v rámci holotropního dýchání vždy dává dýchající a nikdy neprobíhá bez jeho souhlasu. Certifikovaní facilitátoři jsou v cílené práci s tělem k uvolnění energie důkladně vyškoleni a jsou vázáni povinností ve své praxi udržovat vysoký etický standard.

Výjimkou může být sezení s jediným účastníkem, kde jsou přítomni pouze dýchající a kvalifikovaný facilitátor. I při takovém individuálním sezení ale není výjimkou, že je přítomen navíc ještě i sitter.

Označení Holotropic Breathwork® je mezinárodní registrovanou obchodní známkou. Pro svou veřejnou praxi ho smějí používat pouze držitelé platného certifikátu GTT.

Onen příslib, který je základem výrazu “země zaslíbená” je obsažen v některých verších První knihy Mojžíšovy (Genesis), která je součástí židovské Tóry. Ve verši 12:1 se praví:

I řekl HOSPODIN Abramovi, „Odejdi ze své země, ze svého rodiště a z domu svého otce do země, kterou ti ukážu.“

Jinými slovy řečeno: „Vydej se za dobrodružstvím!“

Grof rozebírá své koncepty COEX systémů i bazálních perinatálních matric již ve své první knize Oblasti lidského nevědomí, vydané v roce 1975, tedy krátce poté, kdy byl nucen z důvodu nových legislativních opatření opustit psychedelický výzkum.

Ve starobylé čínské tradici Taoismu se setkáváme s výrazem wu-wej, který lze přeložit jako „nekonání“ anebo „jednání bez úsilí“.

Uvedené verše pochází ze základního starobylého taoistického textu Neiye (內業) neboli Vnitřní kultivace. Tento text rozebírá techniky dechové meditace a cirkulace energie qi (氣).

Výňatek z knihy Harolda D. Rotha Original Tao.
(zdroj: Wikipedia)

Tav Sparks – zemřel 9.srpna, 2020.
Budiž Ti země lehká, Tave.

Zajímavost

Československo bylo podle pramenů Wikipedia poslední zemí, kde se LSD vyrábělo legálně (až do roku 1975)

LSD-25 model

Kosterní vzorec a modely molekuly diethylamidu kyseliny lysergové (LSD).
(zdroj: Wikipedia)

Výraz “psychedelický” je složenina dvou řeckých slov — „ψυχή“ [psiˈçi] znamenající “mysl, duše” a „δῆλος“ [dêlos] ve významu “projevený, viditelný”. Tudíž výraz “psychedelický” znamená „mysl ukazující“.

The famous Flammarion Engraving depicts a man, clothed in a long robe and carrying a staff, who is at the edge of the Earth, where it meets the sky. He kneels down and passes his head, shoulders, and right arm through the star-studded sky, discovering a marvellous realm of circling clouds, fires and suns beyond the heavens. It has been used as a metaphorical illustration of either the scientific or the mystical quests for knowledge.

That is to say, insight into the nature of the actual “substance” of the mind, as opposed to merely the internal dynamics of it.

This same principle can be found in other words too, like the word “heliotropic” meaning “moving toward the sun” (used with reference to plants that tend to follow the movement of the sun).

GDPR souhlas: Informace, které poskytujete v tomto formuláři budou použity k zasílání informací o akcích organizovaných Holotropic Bohemia a pro případnou následnou emailovou komunikaci s Vámi. Používáme emailovou platformu MailChimp. Odesláním formuláře vyjadřujete souhlas s výše uvedeným, včetně toho, že Vaše informace zpracuje systém MailChimp.

Kvantová mechanika je náročná disciplína a jen málokdo, pokud vůbec někdo, je schopen jí porozumět v plném rozsahu. Naštěstí máme k dispozici díla některých autorů, kteří ji dokázali skvělým způsobem zpopularizovat a srozumitelně prezentovat její základní ideje, např. Amit Goswami, Fred Alan Wolf, Michio Kaku a Fritjof Capra (autor díla Tao fyziky, 1975). Dobrý a srozumitelný úvod do obecné teorie systémů pak podává Fritjof Capra ve svých knihách Bod obratu (1982) a Tkáň života (1996).

Tím se míní vhled do podstaty samotné „matérie“ mysli, tedy nejen do její vnitřní dynamiky.

Slavná Flammarionova rytina zobrazuje muže oděného v dlouhém rouchu a s holí, nacházejícího se na místě kde končící Země hraničí s oblohou. Muž klečí a hlavou, rameny a pravou rukou prostupuje oblohou posetou hvězdami a objevuje podivuhodnou říši kroužících mraků, ohňů a sluncí za nebesy. Obraz byl tradičně používán jako metaforická ilustrace buď vědeckého, nebo mystického hledání poznání.

Koncept jemnohmotné energie v současné době západní věda neakceptuje, nicméně řada duchovních a medicínských systémů z celého světa s ním počítá a pracuje. Mezi nejvýznamnější tyto tradice patří taoizmus, v němž je tato energie známa pod názvem „ki“, a jóga, která ji pojmenovává slovem „prána“, což v překladu ze sanskrtu znamená dech, životní síla anebo také vitální princip.

Podle stejného pravidla jsou utvořena i jiná slova, například „termotropický“ v překladu znamená „pohybující se za teplem“ anebo „heliotropický“ můžeme přeložit jako „směřující ke slunci“ (v odkazu na rostliny či jiné organizmy otáčející nebo ohýbající se za zdrojem tepla, anebo sledující pohyb slunce).

Pardon the interruption… Here’s a great tip! Sign up to our mailing list and we’ll have you covered right on time with all important news about our Holotropic Breathwork® events.

GDPR souhlas: Informace, které poskytujete v tomto formuláři budou použity k zasílání informací o akcích organizovaných Holotropic Bohemia a pro případnou následnou emailovou komunikaci s Vámi. Používáme emailovou platformu MailChimp. Odesláním formuláře vyjadřujete souhlas s výše uvedeným, včetně toho, že Vaše informace zpracuje systém MailChimp.

Pokud raději čtete z papíru nebo čtečky, můžete si stáhnout texty z této sekce ve formátu PDF, ePub, nebo Kindle.

PDF

Kindle

ePub

Nemoc, jejíž původ a příčiny jsou spíše psychické nežli fyzické.

Při výběru psychoterapeuta pro tento konkrétní způsob práce je potřeba mít na paměti, že ne každá psychoterapeutická metoda je pro tento účel vhodná. Důležité je vyhledat takového psychoterapeuta, který ve svém koncepčním rámci pracuje i s transpersonální psychologií.

To zahrnuje nejen holotropní dýchání, ale i jiné metody, včetně psychedelické terapie, anebo určitých druhů šamanských technik, například rituálu s požitím odvaru “Yagé” z prostředí jihoamerických domorodých kmenů, případně jakýkoliv jiný druh terapie bazírující na holotropních principech, jak je popisuje transpersonální psychologie.

Tento princip, zejména z rámci etického kodexu programu GTT, se považuje za prvořadý a zcela zásadní. U jiných technik práce s dechem, anebo u těch facilitátorů, kteří se v průběhu své praxe od metodologie GTT rozhodli odklonit, se někdy můžete setkat se situacemi, kdy facilitátor vstupuje do fyzického kontaktu spíše na základě vlastního úsudku. Otázka, zdali je toto ku prospěchu účastníků či nikoliv, je předmětem mnoha diskuzí, avšak v organizaci GTT (a Holotropic Bohemia), se v tomto ohledu my facilitátoři vždy přikláníme na stranu zdrženlivosti.

Pozornosti zvídavého čtenáře lze doporučit některé akademické práce, které se této tématice věnují podrobněji:

Laurel Watjen: An Argument for the use of Holotropic Breathwork as an Adjunct to Psychotherapy   (PDF)

Sarah W. Holmes, Robin Morris, Pauline Rose Clance, R. Thompson Putney: Holotropic breathwork: An experiential approach to psychotherapy (PDF)

Tanja Miller, Laila Nielsen: Measure of Significance of Holotropic Breathwork in the Development of Self-Awareness (PDF)

V roce 2001 dokončil James Eyerman na klinice v Saint Louis (Stress Center of Hyland Behavioral Health, Saint Anthony’s Medical Center) dlouhodobou studii účinků holotropního dýchání s 11 000 účastníky, která běžela již od roku 1989, s následujícím závěrem: „Stavy a prožitky 11 000 subjektů byly dobře tolerované a na konci jednotlivých sezení nebyly zaznamenány žádné problémy. Ze strany terapeutů a ostatního ošetřujícího personálu nebyly za dobu dvanácti let hlášeny žádné nepříznivé následky či stížnosti.”

detailed study report

Profesionální facilitátoři holotropního dýchání, zejména v rámci komunity GTT, často tuto navigační funkci označují pojmem „vnitřní léčitel“ nebo také „vnitřní léčivá inteligence“. Avšak koncept přirozené schopnosti člověka vyvíjet se k vyšším úrovním vnitřní integrity, zdraví a celistvosti (za předpokladu, že překážky bránící tomuto procesu jsou odstraněny anebo alespoň dočasně odsunuty stranou) není typický pouze pro holotropní koncepční rámec. Podobný koncept nalezneme například v hinduistické filozofii, i když zasazený do poněkud jiného rámce. Jedná se o koncept Íšvary, neboli nejvyššího Pána světa a osobního boha každého jedince, který určuje každý okamžik v životě dotyčného člověka tím, že z jeho „karmického úložiště“ vybírá jednotlivé prožitky, okamžik za okamžikem, a to s ohledem na možnost jeho optimálního duchovního vývoje.

Citace z knihy Stanislava Grofa – Psychologie budoucnosti: Poznatky a poučení z moderního výzkumu vědomí (2002)

Tento druh nesouladu bývá někdy označován termínem „kognitivní disonance,“ a v psychologii a psychiatrii je považován za příčinu extrémního duševního diskomfortu. Proto máme osobnost nastavenou tak, aby vždy upřednostňovala jakoukoliv cestu, jež umožní se tomuto stavu vyhnout.

Všechny ilustrace na této stránce pocházejí ze světoznámé sbírky psychedelických obrazů Stanislava Grofa.

V životě se ovšem mnohdy vyskytne řada dílčích odchylek od této základní, ideální struktury. Čtyřiadvacetihodinový porod s podáním anestetik bude mít jiný vliv na formování psychiky plodu než spontánní porod s hladkým průběhem, anebo např. porod císařským řezem.

Citace z knihy Stanislava Grofa – Psychologie budoucnosti: Poznatky a poučení z moderního výzkumu vědomí (2002)

Citace z knihy Stanislava Grofa – Psychologie budoucnosti: Poznatky a poučení z moderního výzkumu vědomí (2002)

Citace z knihy Stanislava Grofa – Psychologie budoucnosti: Poznatky a poučení z moderního výzkumu vědomí (2002)

Citace z knihy Stanislava Grofa – Psychologie budoucnosti: Poznatky a poučení z moderního výzkumu vědomí (2002)

Amnion je vnitřní zárodeční obal, uvnitř něhož se nachází vodní prostředí, ve kterém se vyvíjí zárodek savce, ptáka nebo plaze.

Koncept psychospirituální smrti a znovuzrození je zvlášť relevantní v psychologii, mytologii (zejména hovoříme-li o univerzálním mýtu „cesty hrdiny“, jak jej popsal ve svém díle Joseph Campbell a rovněž v současnosti s podivuhodnou pronikavostí zpopularizoval Jordan B. Peterson), v křesťanství a ve východních spirituálních tradicích. V každém z uvedených kontextů má pojem smrt ega poněkud jiný význam či kladený důraz, nicméně všechny se vzájemně doplňují a vždy v sobě nesou základní obecnou ideu smrti a znovuzrození. Ekvivalentní koncept můžeme rovněž najít v šamanských tradicích, kde se hovoří o tzv. „šamanské krizi“ a zážitku „roztrhání na kusy“.

Je nutné si uvědomit, že tento poněkud extrémní příklad je vybrán ze záznamů experimentálního výzkumu s dlouhodobým podáváním velmi vysokých dávek LSD, a týká se osoby se závažnou psychiatrickou diagnózou. Jedná se nicméně o příklad, který dobře ilustruje jak hluboko lze v rámci holotropní terapie (v tomto případě psychedeliky asistované) potenciálně dosáhnout.

Čas od času se dokonce doslýcháme o případech, kdy se zdá, že lidé procházející obzvláště bouřlivými epizodami v důsledku komplikovaného vynořujícího se COEX systému přitahují vnější situace, na které zjevně nemůžou mít žádný přímý vliv, jako např. nečekaně vzniklé náhlé nehody nebo kalamitní události, které však zároveň zapadají do jejich subjektivní prožitkové reality s nepřehlédnutelnou relevancí.

Tyto události spadají do kategorie tzv. synchronicit, což je pojem, který původně zavedl Carl Gustav Jung. Tento jev nebyl dosud dostatečně pochopen a samotný koncept synchronicity bývá někdy kritizován jako nevědecký. Ať už je to jakkoliv, pravdou zůstává, že ten kdo nějakou významnou synchronicitu v životě osobně zažil, jen vzácně pochybuje o jejím významu a důležitosti.

Stanislav Grof vedl více než 4500 terapeutických sezení s LSD. I když toto číslo bylo ještě o něco nižší v době, kdy již měl zformulované koncepty COEX systémů a bazálních perinatálních matric, z hlediska práce s holotropními stavy vědomí jsou tyto koncepty stejně relevantní dnes, jako byly v sedmdesátých letech minulého století.