Holotropní dýchání
Co to je a jak nám může pomoci

Holotropní dýchání představuje účinný nástroj  psychospirituální transformativní praxe, který původně vyvinuli manželé Stanislav a Christina Grofovi. Mimo to ho lze také chápat jako  prožitkovou psychoterapeutickou techniku. I když ho Dr. Grof ve svých dílech často označuje termínem „holotropní terapie“, v praxi o holotropním dýchání obvykle uvažujeme spíše jako o prostředku k sebeobjevování než jako o psychoterapeutické technice jako takové. Ukázalo se totiž jako velmi přínosné nejen v obdobích, kdy čelíme psychickým nesnázím, ale také v časech, kdy se cítíme celkově v dobře, avšak hlodá v nás zvídavost a toužíme po dobrodružství, hlubším porozumění sobě samým, vztahům s našimi blízkými i celkově světu kolem nás. Někteří z nás v sobě mohou dokonce objevit touhu otevřít své vnímání transcendentní dimenzi reality a i v tomto případě bude holotropní dýchání skvělým pomocníkem. Z toho vyplývá, že psychické obtíže (či přímo dysfunkce) na jedné straně a duchovní probuzení a osvícení na straně druhé lze chápat jako dva krajní protipóly jednoho spektra fungování lidské mysli.

Co znamená slovo „holotropní“?

Pojďme se nyní zaměřit na výše zmíněnou terminologii. Ústřední koncept celé metody vystihuje výraz holotropní, který je složeninou dvou řeckých slov: „όλο“ [ólo] znamenající „celek“ a „τρεπειν“ [trépin] ve významu „směřovat“. Slovo „holotropní“ tak lze přeložit jako „směřující k celistvosti“.[1] Tento pojem reflektuje základní myšlenku, že jako lidské bytosti začínáme svůj vývoj ve stavu fragmentace a následně usilujeme o dosažení stále větší míry celistvosti či úplnosti. Toto se vztahuje primárně k našemu , čili obecně řečeno k naší niterné prožitkové skutečnosti, s níž se subjektivně ztotožňujeme. Idea, že tento holotropní proces je součástí naší lidské přirozenosti, je ve shodě s pojetím řady psychologických škol, z nichž můžeme uvést dílo Carla Gustava Junga, vývojovou psychologii (Piaget), humanistickou psychologii (Maslow), integrální psychologii (Wilber) a zejména pak transpersonální psychologii. Co je však nejspíš ještě důležitější, že rezonuje napříč školami západních i východních filozofií a je jádrem všech velkých světových duchovních tradic.

Jak tedy do toho všeho zapadá holotropní dýchání? Jednoduše a přirozeně. Teď už víme, že v sobě máme niternou a neustále činnou tendenci směřovat k stále vyšším úrovním úplnosti (neboli integrity) a víme také, že tento pohyb k stále vyšším úrovním celistvosti lze chápat jako směřování k vyšším úrovním zdraví (duševního, ale i tělesného). Jedinou otázkou pak zůstává, jak odstranit jakékoliv překážky, které tomuto procesu stojí v cestě.

A právě zde se otevírá prostor pro holotropní dýchání. Představuje sofistikovanou, a přesto překvapivě jednoduchou a elegantní metodu k přechodnému odstranění podstatné části překážek, které obvykle blokují, nebo alespoň výrazně zpomalují sebeuzdravující proces přirozeně probíhající v našem organizmu. Holotropní dýchání nám tak dává příležitost urychlit náš celkový vývoj. Více o tom, jak to celé funguje, se dozvíte v části Metoda.

Psychospirituální transformativní praxe

V úvodu jsme si řekli, že holotropní dýchání je formou psychospirituální transformativní praxe. Ale co to vlastně znamená? Napoví nám právě samotný název. Zaprvé zde vidíme spojení psychologického a duchovního (tedy spirituálního) rozměru našeho bytí. Když uvažujeme o psychologické složce naší existence, obvykle máme konkrétně na mysli psychodynamický aspekt naší mysli, jinými slovy vzájemnou souhru různých částí naší osobnosti, jako jsou vzpomínky, motivace, záměry, či emoční a myšlenkové vzorce, které se vynořují z hlubin nevědomé mysli. Všichni z osobní zkušenosti víme, že tyto niterné části mohou někdy vzájemně vstupovat do konfliktu, přičemž míra intenzity těchto konfliktů z velké části určuje celkovou kvalitu našeho života. Většina z nás rovněž poznala, že některé z těchto konfliktů nám dokážou komplikovat život s velkou vytrvalostí. S využitím rozšířených (holotropních) stavů mysli lze, za předpokladu, že se jedná o dobře facilitovaný a integrovaný proces, dodat do celé situace novou, hluboce ozdravnou dynamiku. Lidé pak tyto prožitky nezřídka popisují jako objevení „chybějícího dílku skládanky,“ jiní je třeba zase přirovnávají k vložení postrádaného kolečka do hodinového stroje, který se tím uvedl do chodu a rozpohyboval se vpřed. To, co se tito lidé snaží popsat je skutečnost, že se v nich probudil určitý vývojový proces. A právě zde přichází na řadu slovo transformace. V závislosti na jedinečném vnitřním uspořádání každého člověka může tento vývojový proces dříve či později vyústit ve významnou životní transformační událost vyznačující se radikálním posunem v rozsahu vnímání. Člověku se otevře vstupní brána do úplně nové, mimořádně rozsáhlé dimenze prožitkové reality. Tato revoluční událost v životě lidského jedince je v mnoha kulturách a duchovních tradicích chápána jako počáteční duchovní otevření (nezaměňovat s pojmy probuzení či osvícení ve smyslu pokročilých stádií lidské duchovní vyzrálosti).

Prožitková psychoterapeutická technika

Do třetice, abychom ještě o trochu lépe pronikli do podstaty a smyslu holotropního dýchání, pojďme si blíže objasnit i termín prožitková psychoterapeutická technika. V dnešní době je popularita nejrůznějších psychoterapeutických přístupů a technik na vzestupu, takže téměř každý má alespoň obecné povědomí o tom, co to psychoterapie je. Je možné se domnívat, že její kořeny sahají až kamsi do prehistorických časů, kdy měl předchůdce soudobé moderní psychoterapie podobu důvěrného rozhovoru se starším a moudrým členem rodiny či kmene, možná vlastní babičkou, nebo knězem či šamanem. Lidé přirozeně vyhledávali laskavou, soucitnou a přijímající společnost nejzkušenějších a nejdůvěryhodnějších členů svých společenství, s nimiž mohli sdílet svá trápení, a skrze sebevyjádření a sdílení své bolesti dojít úlevy a vnitřního usmíření. To vše si mnohé kultury uchovávají dodnes, neboť akt prostého sdílení strastí s druhým člověkem v kontextu důvěry a respektu ani dnes neztrácí nic ze své hodnoty a důležitého léčivého potenciálu.

V moderní době se poznání na poli psychoterapie čile vyvíjelo a postupovalo systematicky vpřed, zejména poté, co své revoluční objevy, nové teorie a psychoanalytické metody předložili Sigmund Freud a Carl Gustav Jung. Výraznou měrou tento vývoj obohatil svým dílem i Stanislav Grof, který si s velkou naléhavostí začal uvědomovat omezení převážně verbálních terapeutických přístupů svých předchůdců. Díky svému vzdělání v oblasti psychologie a psychiatrie, obdivuhodným znalostem z mnoha dalších vědních oborů, široké obeznámenosti s šamanskými tradicemi mnoha původních etnik a kmenů, ale i východními spirituálními tradicemi a jejich systémy transformativních praxí, mystickými školami západní kultury, a v neposlední řadě také díky vlastnímu klinickému výzkumu s psychiatrickými pacienty, si Dr. Grof brzy uvědomil, že aby mohla jakákoliv psychoterapeutická technika být skutečně účinná, musí překročit omezení čistě verbálního (analytického) zpracovávání a začít využívat také mimořádné stavy vědomí, ve kterých ozdravný proces může, je-li přijat s porozuměním a podporou, probíhat spontánně a souběžně na všech úrovních existence (tělesné, emoční, konceptuální i duchovní) – jinými slovy, skrze přímý plnohodnotný prožitek, nikoliv pouze prostřednictvím slov. A právě z tohoto uvědomění a porozumění se zrodila metoda holotropního dýchání – ze stejného uvědomění a porozumění, které již celá tisíciletí střeží domorodí šamani a autentičtí lidoví léčitelé.

Potřebujeme holotropní terapii?

Pokud jde o emoční vyrovnanost a naše duševní i tělesné zdraví, většinou přirozeně chápeme, že tyto aspekty života musíme udržovat v co nejlepší kondici, chceme-li žít naplněný a šťastný život. Většina z nás intuitivně prožívá své tělo a mysl jako sebe samé a je tak vcelku přirozené, že chceme, aby obě tyto složky byly zdravé, silné, dobře fungující, schopné dalšího růstu, vývoje a regenerace a pokud možno je nic netrápilo. Každý člověk chce být zdravý a šťastný, proto i odpověď na úvodní otázku zní: ano, jakýkoliv účinný nástroj, který posiluje naše zdraví a rozvoj je bezpochyby smysluplný a užitečný.

To ale není všechno. Holotropní dýchání, podobně jako kterákoliv jiná autentická a efektivní duchovní praxe, přináší další výhody, jež jdou mnohem dál za pouhé dosažení štěstí a zdraví jednotlivce. Jakmile docílíme určité úrovně vnitřní integrace, pozitivní účinky naší praxe začnou přirozeně proudit z našeho nitra směrem ven, do světa kolem nás, prostřednictvím našich záměrů, slov a činů. Tento princip je již tisíce let dobře znám v duchovních tradicích a souvisejících systémech duchovních praxí, jakými jsou například buddhismus a jóga. Právě takhle vypadá holotropní proces v praxi. Skrze zkoumání své niterné reality, postupného poznávání čím dál tím většího množství dříve nedostupných částí nás samých a jejich následného začlenění do stále ucelenějšího, autentického já, se stáváme stále více celistvými. Krok po kroku se učíme přijímat jak světlé tak i temné stránky psýché do své stále zralejší osobnosti.

Nicméně ani tady cesta nekončí! Pokud ve své praxi vytrváme, v životě se nám přímo před očima, v našem těle i mysli, začne rozvíjet něco skutečně zázračného. S prohlubujícím se přímým vhledem do podstaty samotného vědomí[2] vidíme čím dál jasněji, že to, co jsme dosud vnímali jako „mimo nás“, „vnější“ či „jiné“, je ve skutečnosti nedílnou složkou našeho expandujícího, vědomého já – vskutku koperníkovský obrat v našem vnímání světa! Je to nejen kvantový skok k vnitřnímu osvobození, jelikož nyní začínáme chápat, že to, co utváří svět okolo nás není nic jiného než naše vlastní mysl, ale také, a to je ještě důležitější, tím že nově vnímáme svět jako součást sebe sama, začneme se instinktivně chovat k životnímu prostředí, přírodě a všem okolo nás se stejnou intuitivní péčí a laskavou pozorností, jakou bychom si přirozeně přáli sami pro sebe. Toto je pravým přínosem holotropní praxe. Je to cesta, kterou se jako lidstvo musíme vydat dál.

Holotropic Bohemia, holotropic breathwork

This is how Site Sections are decorated.

Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit, sed do eiusmod tempor incididunt ut labore et dolore magna aliqua. Cursus mattis molestie a iaculis at. Velit sed ullamcorper morbi tincidunt. Natoque penatibus et magnis dis parturient montes nascetur ridiculus mus. Id interdum velit laoreet id donec ultrices tincidunt arcu non. Fusce ut placerat orci nulla pellentesque dignissim enim sit. Dignissim suspendisse in est ante in nibh mauris. Egestas egestas fringilla phasellus faucibus scelerisque eleifend donec pretium vulputate. Nibh ipsum consequat nisl vel. Pellentesque id nibh tortor id aliquet lectus proin nibh. Pellentesque habitant morbi tristique senectus et netus et malesuada. Amet aliquam id diam maecenas ultricies mi eget mauris. Enim blandit volutpat maecenas volutpat blandit aliquam etiam erat. Odio tempor orci dapibus ultrices in iaculis nunc sed augue. Erat imperdiet sed euismod nisi porta lorem mollis aliquam.

Výraz „set a setting“, který je dnes široce užíván zejména v hlubinné psychologii a v psychedelických kruzích, původně zavedl na počátku šedesátých let dvacátého století Timothy Leary.

Tím je míněno, že během transpersonálního zážitku se můžeme, v kontrastu k našemu běžnému ztotožnění se se sebou samými, prožitkově ztotožnit například s nějakou jinou bytostí, třeba zvířetem nebo druhým člověkem. Během takového zážitku jsme si plně a důvěrně vědomi mentálních a fyzických složek a charakteristik té bytosti, tak jak je prožívá sama v sobě a o sobě. Avšak může se také stát, že se z prožitku vytratí i samotná hranice mezi „já“ a „ne-já“. Jde o sebe-reflektující aspekt naší mysli, který zůstává konstantní v obou uvažovaných případech — prožívání sebe sama jak ve své obvyklé podobě, tak i v podobě zvířete nebo jiného člověka. V psychedelickém nebo holotropním zážitku se hranice mezi „já“ a „ne-já“ může příležitostně zcela vytratit. V tom okamžiku „já“ neexistuje.

Teorie psychoanalýzy prezentuje klasické dělení na tři složky osobnosti: id, ego a superego. Stručně řečeno id představuje nevědomé biologické pudy, superego souhrn naučených a zvnitřnělých pravidel chování z dětství (tj. osvojování si hygienických návyků, vymezování a respektování osobních hranic, atd.), a ego je pak sebe-vědomé já, fungující jako vyrovnávací činitel a prostředník mezi id a superegem. V rozšířeném, holotropním stavu vědomí se může stát, že například zcela autenticky a plnohodnotně prožijeme současné ztotožnění se s vlastním běžným já a já svého otce, což následně vyústí v získání nového náhledu na náš vztah s naším skutečným otcem, a zároveň i na vztah odpovídajících složek naší osobnosti (ego a superego). Lze si představit i situaci, kdy náš zážitek překročí veškeré limity psychoanalytického modelu (zejména pokud jsme s ním například byli důvěrně obeznámeni a vnímali vnitřní dynamiku svojí osobnosti skrze jeho optiku), a to tak dramaticky a v takovém rozsahu, že se pro nás celý tento koncepční konstrukt stane úplně irelevantním. Následně by pak bylo nevyhnutelné přijmout rozsáhlejší a ucelenější obraz svého já.

„Zatímco tradiční model psychiatrie a psychoanalýzy je striktně osobnostní a biografický, moderní výzkum vědomí do něj přidává další nové úrovně, oblasti a dimenze a podává obraz lidské psýché jako souměřitelné s celým vesmírem a celou existencí.” Grof, 1985, Za hranice mozku

Některé přírodní národy používají psychoaktivní rostliny (někdy i zvířecí produkty) k léčebným a duchovním účelům po celá tisíciletí. Mnohé z nich k tomu vyvinuly původní, propracované, teoretické i praktické kontexty a postupy. Tyto takzvané šamanské tradice jsou stále součástí různých domorodých společenství celého světa, především, co do množství a rozmanitosti, oblasti Amazonie.

Kniha Abrahama Maslowa „Náboženství, hodnoty a vrcholné zážitky“ je všeobecně považována za zakládající dílo humanistické psychologie.

Seznam knih Stanislava Grofa naleznete v sekci tohoto webu nazvané Teorie a seznam další doporučené literatury, včetně webových odkazů a dalších informačních zdrojů, najdete v sekci Integrace.

Jelikož bodywork se pochopitelně neobejde bez určité míry fyzického kontaktu, je důležité zmínit, že podnět k jeho použití v rámci holotropního dýchání vždy dává dýchající a nikdy neprobíhá bez jeho souhlasu. Certifikovaní facilitátoři jsou v cílené práci s tělem k uvolnění energie důkladně vyškoleni a jsou vázáni povinností ve své praxi udržovat vysoký etický standard.

Výjimkou může být sezení s jediným účastníkem, kde jsou přítomni pouze dýchající a kvalifikovaný facilitátor. I při takovém individuálním sezení ale není výjimkou, že je přítomen navíc ještě i sitter.

Označení Holotropic Breathwork® je mezinárodní registrovanou obchodní známkou. Pro svou veřejnou praxi ho smějí používat pouze držitelé platného certifikátu GTT.

Onen příslib, který je základem výrazu “země zaslíbená” je obsažen v některých verších První knihy Mojžíšovy (Genesis), která je součástí židovské Tóry. Ve verši 12:1 se praví:

I řekl HOSPODIN Abramovi, „Odejdi ze své země, ze svého rodiště a z domu svého otce do země, kterou ti ukážu.“

Jinými slovy řečeno: „Vydej se za dobrodružstvím!“

Grof rozebírá své koncepty COEX systémů i bazálních perinatálních matric již ve své první knize Oblasti lidského nevědomí, vydané v roce 1975, tedy krátce poté, kdy byl nucen z důvodu nových legislativních opatření opustit psychedelický výzkum.

Ve starobylé čínské tradici Taoismu se setkáváme s výrazem wu-wej, který lze přeložit jako „nekonání“ anebo „jednání bez úsilí“.

Uvedené verše pochází ze základního starobylého taoistického textu Neiye (內業) neboli Vnitřní kultivace. Tento text rozebírá techniky dechové meditace a cirkulace energie qi (氣).

Výňatek z knihy Harolda D. Rotha Original Tao.
(zdroj: Wikipedia)

Tav Sparks – zemřel 9.srpna, 2020.
Budiž Ti země lehká, Tave.

Zajímavost

Československo bylo podle pramenů Wikipedia poslední zemí, kde se LSD vyrábělo legálně (až do roku 1975)

LSD-25 model

Kosterní vzorec a modely molekuly diethylamidu kyseliny lysergové (LSD).
(zdroj: Wikipedia)

Výraz “psychedelický” je složenina dvou řeckých slov — „ψυχή“ [psiˈçi] znamenající “mysl, duše” a „δῆλος“ [dêlos] ve významu “projevený, viditelný”. Tudíž výraz “psychedelický” znamená „mysl ukazující“.

The famous Flammarion Engraving depicts a man, clothed in a long robe and carrying a staff, who is at the edge of the Earth, where it meets the sky. He kneels down and passes his head, shoulders, and right arm through the star-studded sky, discovering a marvellous realm of circling clouds, fires and suns beyond the heavens. It has been used as a metaphorical illustration of either the scientific or the mystical quests for knowledge.

That is to say, insight into the nature of the actual “substance” of the mind, as opposed to merely the internal dynamics of it.

This same principle can be found in other words too, like the word “heliotropic” meaning “moving toward the sun” (used with reference to plants that tend to follow the movement of the sun).

GDPR souhlas: Informace, které poskytujete v tomto formuláři, budou použity k zasílání informací o akcích organizovaných Holotropic Bohemia a pro případnou následnou emailovou komunikaci s Vámi. Dbáme na ochranu a respektování vašeho soukromí a zabezpečení vašich osobních údajů. Používáme Integrately ke zpracování dat a Email Octopus jako emailovou platformu. Odesláním formuláře vyjadřujete souhlas s výše uvedeným, včetně toho, že vaše informace zpracují Integrately a Email Octopus. Z odběru emailů se lze kdykoliv odhlásit.

holotropní dýchání, holotropic breathwork, holotropic bohemia

Kvantová mechanika je náročná disciplína a jen málokdo, pokud vůbec někdo, je schopen jí porozumět v plném rozsahu. Naštěstí máme k dispozici díla některých autorů, kteří ji dokázali skvělým způsobem zpopularizovat a srozumitelně prezentovat její základní ideje, např. Amit Goswami, Fred Alan Wolf, Michio Kaku a Fritjof Capra (autor díla Tao fyziky, 1975). Dobrý a srozumitelný úvod do obecné teorie systémů pak podává Fritjof Capra ve svých knihách Bod obratu (1982) a Tkáň života (1996).

Tím se míní vhled do podstaty samotné „matérie“ mysli, tedy nejen do její vnitřní dynamiky.

Slavná Flammarionova rytina zobrazuje muže oděného v dlouhém rouchu a s holí, nacházejícího se na místě kde končící Země hraničí s oblohou. Muž klečí a hlavou, rameny a pravou rukou prostupuje oblohou posetou hvězdami a objevuje podivuhodnou říši kroužících mraků, ohňů a sluncí za nebesy. Obraz byl tradičně používán jako metaforická ilustrace buď vědeckého, nebo mystického hledání poznání.

Koncept jemnohmotné energie v současné době západní věda neakceptuje, nicméně řada duchovních a medicínských systémů z celého světa s ním počítá a pracuje. Mezi nejvýznamnější tyto tradice patří taoizmus, v němž je tato energie známa pod názvem „ki“, a jóga, která ji pojmenovává slovem „prána“, což v překladu ze sanskrtu znamená dech, životní síla anebo také vitální princip.

Podle stejného pravidla jsou utvořena i jiná slova, například „termotropický“ v překladu znamená „pohybující se za teplem“ anebo „heliotropický“ můžeme přeložit jako „směřující ke slunci“ (v odkazu na rostliny či jiné organizmy otáčející nebo ohýbající se za zdrojem tepla, anebo sledující pohyb slunce).

Omlouváme se za vyrušení, ale máme pro vás tip! Přihlaste se do našeho mailing listu a my vás budeme včas informovat o všech důležitých novinkách týkajících se našich akcí s holotropním dýcháním.

GDPR souhlas: Informace, které poskytujete v tomto formuláři, budou použity k zasílání informací o akcích organizovaných Holotropic Bohemia a pro případnou následnou emailovou komunikaci s Vámi. Dbáme na ochranu a respektování vašeho soukromí a zabezpečení vašich osobních údajů. Používáme Integrately ke zpracování dat a Email Octopus jako emailovou platformu. Odesláním formuláře vyjadřujete souhlas s výše uvedeným, včetně toho, že vaše informace zpracují Integrately a Email Octopus. Z odběru emailů se lze kdykoliv odhlásit.

Pokud raději čtete z papíru nebo čtečky, můžete si stáhnout texty z této sekce ve formátu PDF, ePub, nebo Kindle.

PDF

Kindle

ePub

Nemoc, jejíž původ a příčiny jsou spíše psychické nežli fyzické.

Při výběru psychoterapeuta pro tento konkrétní způsob práce je potřeba mít na paměti, že ne každá psychoterapeutická metoda je pro tento účel vhodná. Důležité je vyhledat takového psychoterapeuta, který ve svém koncepčním rámci pracuje i s transpersonální psychologií.

To zahrnuje nejen holotropní dýchání, ale i jiné metody, včetně psychedelické terapie, anebo určitých druhů šamanských technik, například rituálu s požitím odvaru “Yagé” z prostředí jihoamerických domorodých kmenů, případně jakýkoliv jiný druh terapie bazírující na holotropních principech, jak je popisuje transpersonální psychologie.

Tento princip, zejména z rámci etického kodexu programu GTT, se považuje za prvořadý a zcela zásadní. U jiných technik práce s dechem, anebo u těch facilitátorů, kteří se v průběhu své praxe od metodologie GTT rozhodli odklonit, se někdy můžete setkat se situacemi, kdy facilitátor vstupuje do fyzického kontaktu spíše na základě vlastního úsudku. Otázka, zdali je toto ku prospěchu účastníků či nikoliv, je předmětem mnoha diskuzí, avšak v organizaci GTT (a Holotropic Bohemia), se v tomto ohledu my facilitátoři vždy přikláníme na stranu zdrženlivosti.

Pozornosti zvídavého čtenáře lze doporučit některé akademické práce, které se této tématice věnují podrobněji:

Laurel Watjen: An Argument for the use of Holotropic Breathwork as an Adjunct to Psychotherapy   (PDF)

Sarah W. Holmes, Robin Morris, Pauline Rose Clance, R. Thompson Putney: Holotropic breathwork: An experiential approach to psychotherapy (PDF)

Tanja Miller, Laila Nielsen: Measure of Significance of Holotropic Breathwork in the Development of Self-Awareness (PDF)

V roce 2001 dokončil James Eyerman na klinice v Saint Louis (Stress Center of Hyland Behavioral Health, Saint Anthony’s Medical Center) dlouhodobou studii účinků holotropního dýchání s 11 000 účastníky, která běžela již od roku 1989, s následujícím závěrem: „Stavy a prožitky 11 000 subjektů byly dobře tolerované a na konci jednotlivých sezení nebyly zaznamenány žádné problémy. Ze strany terapeutů a ostatního ošetřujícího personálu nebyly za dobu dvanácti let hlášeny žádné nepříznivé následky či stížnosti.”

detailed study report

Profesionální facilitátoři holotropního dýchání, zejména v rámci komunity GTT, často tuto navigační funkci označují pojmem „vnitřní léčitel“ nebo také „vnitřní léčivá inteligence“. Avšak koncept přirozené schopnosti člověka vyvíjet se k vyšším úrovním vnitřní integrity, zdraví a celistvosti (za předpokladu, že překážky bránící tomuto procesu jsou odstraněny anebo alespoň dočasně odsunuty stranou) není typický pouze pro holotropní koncepční rámec. Podobný koncept nalezneme například v hinduistické filozofii, i když zasazený do poněkud jiného rámce. Jedná se o koncept Íšvary, neboli nejvyššího Pána světa a osobního boha každého jedince, který určuje každý okamžik v životě dotyčného člověka tím, že z jeho „karmického úložiště“ vybírá jednotlivé prožitky, okamžik za okamžikem, a to s ohledem na možnost jeho optimálního duchovního vývoje.

Citace z knihy Stanislava Grofa – Psychologie budoucnosti: Poznatky a poučení z moderního výzkumu vědomí (2002)

Tento druh nesouladu bývá někdy označován termínem „kognitivní disonance,“ a v psychologii a psychiatrii je považován za příčinu extrémního duševního diskomfortu. Proto máme osobnost nastavenou tak, aby vždy upřednostňovala jakoukoliv cestu, jež umožní se tomuto stavu vyhnout.

Všechny ilustrace na této stránce pocházejí ze světoznámé sbírky psychedelických obrazů Stanislava Grofa.

V životě se ovšem mnohdy vyskytne řada dílčích odchylek od této základní, ideální struktury. Čtyřiadvacetihodinový porod s podáním anestetik bude mít jiný vliv na formování psychiky plodu než spontánní porod s hladkým průběhem, anebo např. porod císařským řezem.

Citace z knihy Stanislava Grofa – Psychologie budoucnosti: Poznatky a poučení z moderního výzkumu vědomí (2002)

Citace z knihy Stanislava Grofa – Psychologie budoucnosti: Poznatky a poučení z moderního výzkumu vědomí (2002)

Citace z knihy Stanislava Grofa – Psychologie budoucnosti: Poznatky a poučení z moderního výzkumu vědomí (2002)

Citace z knihy Stanislava Grofa – Psychologie budoucnosti: Poznatky a poučení z moderního výzkumu vědomí (2002)

Amnion je vnitřní zárodeční obal, uvnitř něhož se nachází vodní prostředí, ve kterém se vyvíjí zárodek savce, ptáka nebo plaze.

Koncept psychospirituální smrti a znovuzrození je zvlášť relevantní v psychologii, mytologii (zejména hovoříme-li o univerzálním mýtu „cesty hrdiny“, jak jej popsal ve svém díle Joseph Campbell a rovněž v současnosti s podivuhodnou pronikavostí zpopularizoval Jordan B. Peterson), v křesťanství a ve východních spirituálních tradicích. V každém z uvedených kontextů má pojem smrt ega poněkud jiný význam či kladený důraz, nicméně všechny se vzájemně doplňují a vždy v sobě nesou základní obecnou ideu smrti a znovuzrození. Ekvivalentní koncept můžeme rovněž najít v šamanských tradicích, kde se hovoří o tzv. „šamanské krizi“ a zážitku „roztrhání na kusy“.

Je nutné si uvědomit, že tento poněkud extrémní příklad je vybrán ze záznamů experimentálního výzkumu s dlouhodobým podáváním velmi vysokých dávek LSD, a týká se osoby se závažnou psychiatrickou diagnózou. Jedná se nicméně o příklad, který dobře ilustruje jak hluboko lze v rámci holotropní terapie (v tomto případě psychedeliky asistované) potenciálně dosáhnout.

Čas od času se dokonce doslýcháme o případech, kdy se zdá, že lidé procházející obzvláště bouřlivými epizodami v důsledku komplikovaného vynořujícího se COEX systému přitahují vnější situace, na které zjevně nemůžou mít žádný přímý vliv, jako např. nečekaně vzniklé náhlé nehody nebo kalamitní události, které však zároveň zapadají do jejich subjektivní prožitkové reality s nepřehlédnutelnou relevancí.

Tyto události spadají do kategorie tzv. synchronicit, což je pojem, který původně zavedl Carl Gustav Jung. Tento jev nebyl dosud dostatečně pochopen a samotný koncept synchronicity bývá někdy kritizován jako nevědecký. Ať už je to jakkoliv, pravdou zůstává, že ten kdo nějakou významnou synchronicitu v životě osobně zažil, jen vzácně pochybuje o jejím významu a důležitosti.

Stanislav Grof vedl více než 4500 terapeutických sezení s LSD. I když toto číslo bylo ještě o něco nižší v době, kdy již měl zformulované koncepty COEX systémů a bazálních perinatálních matric, z hlediska práce s holotropními stavy vědomí jsou tyto koncepty stejně relevantní dnes, jako byly v sedmdesátých letech minulého století.