Teoretický rámec

Perinatální oblast nevědomí

   Grof během svého bádání dlouhodobě pozoroval, že jakýkoliv COEX systém, který se během holotropní terapie (nebo psychedelické terapie, nebo potenciálně jakékoliv jiné prožitkové terapie schopné dosáhnout na pre-biografickou úroveň) začne vynořovat do vědomí, dříve či později začne odhalovat své kořeny sahající do perinatální oblasti. A právě tehdy začíná léčivý proces nabírat na skutečné síle a účinnosti.

Psychospirituální smrt a znovuzrození

   Již jsme se letmo zmínili, že když své vnitřní zkoumání posouváme dále do perinatální oblasti, připravujeme si tím půdu pro podstoupení procesu, který asi nejlépe vystihuje pojem psychospirituální smrt a znovuzrození. Některé zdroje ho také popisují jako smrt ega.[13] Když se pokusíme tyto výrazy vyhledat na internetu, obvykle narazíme na různé vzletné definice či popisy, jako například „úplná ztráta subjektivní identity“ nebo „prožitek naprosté prázdnoty bez jakéhokoli vjemu osobní totožnosti,“ případně se můžeme dočíst o stavech „totální anihilace já“, atd. Často též dochází k matoucím záměnám pojmů smrt ega a osvícení. V každém případě se zdá, že o lidi, kteří cítí potřebu tento proces popsat, vysvětlit či nějak okomentovat, rozhodně není nouze, což jen ilustruje skutečnost, že se jedná o vpravdě univerzální fenomén, jenž má na život člověka zcela zásadní vliv. 

V praxi holotropního dýchání obvykle vídáme spíše to, že se lidé se smrtí ega nesetkávají jako s jedinou, jednoznačně ohraničenou a konečnou událostí, ale spíše že je to něco, co zažívají opakovaně a na různé způsoby, a získávají tak příležitost tento fenomén pozorovat a prozkoumat jakoby skrze rozmanitá prizmata, z různých úhlů pohledu a úrovní hloubky vhledu. To se pak často rozvíjí celé roky. V životě člověka se tak smrt ega může objevit v jedné chvíli jako série jemných náznaků odhalujících různé aspekty věčné dyády života a smrti. Jindy se mu zas může zdát, jakoby se proces umírání a rození neustále projevoval úplně všude a ve všem okolo. Při jiné příležitosti pak může tentýž člověk projít radikálním, zcela jedinečným a neopakovatelným zážitkem úplného rozplynutí ega, například během sezení s podáním vysoké dávky psychedelické látky, s plně vědomým prožitím procesu umírání a následným uchováním si detailní vzpomínky na okamžik definitivního „odevzdání se věčnosti.“ Ovšem to jsou pouhé příklady. V praxi žádný limit ani šablona, do nichž bychom prožitky univerzálního mysteria smrti a znovuzrození mohli vměstnat, opravdu neexistuje. Je tedy v podstatě věcí každého z nás, zda si přejeme do našeho pojetí smrti ega zahrnout všechny její možné manifestace s veškerými nesčetnými nuancemi, projevené na různých úrovních a v rozličných oblastech naší žité zkušenosti, anebo zda si tento termín vyhradíme pouze pro jediný, patrně výjimečně silný zážitek.

Bazální perinatální matrice – BPM I-IV

   Pro pečlivého holotropního badatele bude užitečné, když si celou perinatální oblast dále rozdělíme do podkategorií, což nám později může pomoci lépe integrovat a stabilizovat náš vlastní proces sebezkoumání v jeho pokročilejších fázích. 


Grof vypozoroval, že perinatální obsah vykazuje v holotropním procesu tendenci projevovat se jistým charakteristickým způsobem. V jeho modelu perinatální oblasti jsou definovány čtyři kvalitativně odlišné podoblasti, které Grof pojmenoval termínem bazální perinatální matrice (BPM). Tyto matrice utváří sled zážitkových obsahů prožitých v průběhu našeho nitroděložního vývoje (nebo, jinými slovy, v průběhu těhotenství matky). Toto devítiměsíční období má rozhodující vliv na formování celého dalšího života jedince. Jakmile se nám podaří s tímto raným obdobím našeho vývoje vstoupit do přímého kontaktu, začneme také intuitivně chápat, jak zásadně se jeho vliv projevuje ve všech aspektech našeho postnatálního života.

Pojďme si tedy matrice vzít jednu po druhé…

BPM I

   Celý proces psychospirituální smrti a znovuzrození, jak jím procházíme během nejrannějších fází našeho biologického života, začíná v první bazální perinatální matrici. Je to prožitkový svět nitroděložního života, který Grof někdy také nazývá amniotickým vesmírem.[14] Plod si není vědom jakýchkoliv hranic, nerozlišuje mezi vnitřním a vnějším, ani mezi svým vlastním organismem a organismem matky. Plod a jeho okolní prostředí jsou ve skutečné, nedílné jednotě.

Pokud toto ranné období probíhalo hladce a nerušeně, potom lidé, kteří se do této prožitkové oblasti navrátí v rámci holotropního procesu, často popisují zážitky „rozsáhlých oblastí bez jakýchkoliv hranic či omezení, […] ztotožnění s galaxiemi, mezihvězdným prostorem anebo s celým vesmírem. Podobné zážitky se mohou vázat k tématice mořského světa, kdy prožíváme ztotožnění s různými vodními živočichy, například rybami, medúzami, velrybami či delfíny nebo se stáváme samotným oceánem. Zdá se, že to odráží skutečnost, že plod je ve své podstatě vodní tvor. Pozitivní nitroděložní zážitky nám mohou skýtat archetypální vize bezpečné, nádherné a životodárné Matky přírody – jejího „bezpečného lůna“. Můžeme sledovat obrazy sadů plných ovoce, zralých obilných polí, zemědělských teras v Andách nebo panensky čistých polynéských ostrovů. Prožitek zdravého lůna nám může rovněž selektivně zpřístupnit archetypální oblast kolektivního nevědomí a odkrýt rajské a nebeské výjevy, o nichž vypovídá mytologie různých kultur.“[15]

Amniotický vesmír BPM I [*]

Avšak ani život uvnitř lůna se nevyvíjí vždy ideálně a může ho narušovat celá řada faktorů, včetně různých nemocí matky, nehod, autoimunitní reakce mateřského organizmu, užívání drog, emoční úzkosti, atp. Při znovuprožívání výjevů takto narušeného nitroděložního vývoje, neboli vzpomínek na to, co bychom mohli nazvat „nepřátelským lůnem“, „nabýváme pocitu temného a zlověstného ohrožení a často vnímáme, že jsme čímsi otráveni. Můžeme sledovat obrazy znečištěných vod a toxických skládek, což vyjadřuje skutečnost, že příčinou mnohých prenatálních poruch jsou toxické změny probíhající v těle těhotné matky. Tyto sledy zážitků mohou být spojeny s vizemi archetypálních děsivých a démonických bytostí nebo s pocitem zrádného všudypřítomného zla. Ti z nás, kteří zažili příhody násilných zásahů v průběhu prenatálního života, například bezprostředního nebezpečí spontánního potratu či pokusu o umělé přerušení těhotenství, se obvykle setkávají s pocity všeobecného ohrožení nebo krvavých apokalyptických vizí konce světa.“[16]

Jakmile nastanou první děložní stahy, plod přechází do další prožitkové fáze …

BPM II

   Se vstupem do druhé bazální perinatální matice se situace začíná dramatizovat. Plod, který svou existenci doposud prožíval v jednotě s mateřským organismem, se náhle v důsledku začínajících děložních stahů ocitá ve vážném ohrožení. Celé jeho prostředí, de facto celý vesmír, se stává nepřátelským a situace se nyní progresivně zhoršuje. Mechanické tlaky jsou čím dál hrozivější a snad ještě horší je, že plod začíná opakovaně pociťovat stavy dušení, jelikož během kontrakcí je blokován průtok okysličené krve skrze cévní tkáň placenty. Celý vesmír, jak ho dosud znal, se náhle hroutí a doslova se otevírají brány pekla. Děložní hrdlo ještě není otevřené, rostoucí tlaky se stávají neúnosné, celá situace se zdá být fatální.

BPM II – bájný Malstróm a další obvyklé manifestace

Grof vypozoroval, že pokud tyto zážitky znovu prožíváme v kontextu holotropní nebo psychedelické terapie, „obvykle cítíme, že jsme vtahováni do obrovského víru anebo pohlcováni nějakým mýtickým netvorem. Rovněž můžeme prožívat, jak se celý svět nebo dokonce vesmír ocitá v ničivých záplavách, což může být provázeno výjevy pohlcujících nebo škrtících nestvůr, například mořských oblud, draků, obrovských hadů, tarantulí nebo chobotnic. Paralyzující pocit životního ohrožení může vést k intenzivní úzkosti a obecné nedůvěře hraničící s paranoidními stavy. Další zážitkovou variantou nástupu druhé matrice může být sestup do hlubin podsvětí, říše smrti nebo pekla. …

  … Je přirozené, že člověk, jenž odhalí tuto oblast, bude cítit značnou nechuť se s ní střetnout. Sestup do hlubších zážitkových vrstev připomíná věčné zatracení, ale nejrychlejším způsobem jak tento nesnesitelný stav ukončit, je přijmout ho a zcela se mu poddat. […] [Tento proces] je důležitým stádiem duchovního otevření se a může mít pro jedince nesmírně očistný a osvobozující účinek.”[17]

BPM III

   Když se klaustrofobní peklo druhé bazální perinatální matrice projeví ve své plné intenzitě a my se mu nakonec vzdáme, celý proces dospěje k bodu obratu. Děložní hrdlo se otevírá a to představuje rozhodující posun v celé situaci. I když drtivá síla periodických kontrakcí nepřestává působit, nebo se dokonce ještě stupňuje, a hrozba definitivního zániku je pořád akutní, přesto všechno dochází k důležité kvalitativní změně, a sice v tom že situace již není beznadějná, protože nyní je zde cesta ven. Můžeme to nazvat přechodem z pekla do „pekla s perspektivou.“ Třetí perinatální matrice je bojem o přežití, bojem v němž zraňujeme a sami jsme zraňováni, v důsledku zoufalého úsilí o vlastní zrození. Vyznačuje se zvláštní směsicí nesmírně silně emočně nabitých agresivních impulzů, namířených jak vůči okolnímu prostředí tak i vůči sobě samotnému, prolnutou s pocity intenzivní úzkosti, na pozadí surreální směsice bizarních výjevů a sexuálního vzrušení.

 Děsivá, fantasmagorická jízda říší BPM III

BPM III „představuje neobyčejně pestrý a složitý zážitkový vzorec. Vedle skutečného a realistického znovuprožívání různých stránek zápasu v porodních cestách obsahuje navíc širokou paletu výjevů z historických, přírodních a archetypálních oblastí, z nichž nejvýznamnější jsou titánské boje, sledy agresivních a sadomasochistických scén, zážitky zvrácené sexuality, démonické výjevy, skatologické prvky a setkání s ohněm. … 

Titánský aspekt BPM III je zcela pochopitelný vzhledem k mohutným silám, s nimiž se jedinec v závěrečné fázi porodu setkává. Člověk, který se s touto stránkou třetí matrice střetne, může pociťovat hromadění i exploze silných energetických proudů. …

Agresivní a sadomasochistické aspekty třetí matrice jsou odrazem živočišné zběsilosti organismu, jehož přežití je ohrožováno dušením, jakož i introjekcí destruktivních sil během děložních stahů. …

… Zážitky, které patří do třetí perinatální matrice, jsou charakterizovány neobyčejně silným sexuálním pudem ve své mechanické a nevýběrové kvalitě i kořistnické, pornografické a úchylné podobě. Zprostředkovávají výjevy z uliček lásky a výstředních erotických i sadomasochistických praktik. ...“[18]

Ve chvílích, kdy horoucí agónie BPM III eskaluje do závěrečné fáze, naše mysl se konečně otevírá velkému prožitkovému rozřešení celého procesu smrti a znovuzrození, a my přicházíme jako nově zrozená bytost na svět. Umírání a rození se, strach a extáze, porážka a vítězství, chaos a řád, marnost a smysl - to vše je nyní součástí jediného dokonalého celku.[19]

BPM IV

   Čtvrtá perinatální matrice je matricí opětovného spojení s mateřským organismem. Je konečnou destinací, dosaženou po dlouhém a vyčerpávajícím boji. Je Domovem, kam jsme se navrátili po strastiplném a nebezpečném dobrodružství. Je to stejný Domov, ze kterého jsme se dříve na svou cestu vydali, avšak my sami už stejní nejsme. Všechno staré a zkažené shořelo ve spalující výhni závěrečné fáze BPM III a hle, tady jsem já - zcela nová bytost, jedinec vědomý si sebe sama, s jedinečným tvůrčím potenciálem, plný božského světla, zrozený do úplně nového světa. Toto je transcendence!

BPM IV — Transcendence

Na závěr této části o bazálních perinatálních matricích se ještě jednou vraťme ke Grofově knize Psychologie budoucnosti:

„‚Umírání‛ a agonie vytrpěné v průběhu zápasu o znovuzrození vyjadřují vlastní bolest a životní ohrožení, jež provázejí proces biologického narození. Smrt ega, která bezprostředně předchází okamžiku znovuzrození, znamená zánik našich starých pojetí toho, kdo jsme a jaký je svět, která v nás důsledkem porodního traumatu zůstala hluboce zaryta a díky paměti přežívají v našem nevědomí.

Když svou psýché i tělo očišťujeme od těchto starých programů tím, že je necháváme vstoupit do vědomí, vyčerpáváme tak jejich emoční náboj a tudíž je v jistém smyslu necháváme zemřít. Jelikož jsme s nimi však do značné míry ztotožněni, vnímáme blížící se okamžik smrti ega jako zánik samotné naší existence anebo dokonce celého světa. Ze širšího hlediska, i přes svou děsivou stránku, se jedná o velice léčivý a transformační proces. …

… Co během tohoto procesu ve skutečnosti umírá je naše iluzorní ego, které jsme doposud mylně považovali za naše pravé já.“

Teorie

This is how Site Sections are decorated.

Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit, sed do eiusmod tempor incididunt ut labore et dolore magna aliqua. Cursus mattis molestie a iaculis at. Velit sed ullamcorper morbi tincidunt. Natoque penatibus et magnis dis parturient montes nascetur ridiculus mus. Id interdum velit laoreet id donec ultrices tincidunt arcu non. Fusce ut placerat orci nulla pellentesque dignissim enim sit. Dignissim suspendisse in est ante in nibh mauris. Egestas egestas fringilla phasellus faucibus scelerisque eleifend donec pretium vulputate. Nibh ipsum consequat nisl vel. Pellentesque id nibh tortor id aliquet lectus proin nibh. Pellentesque habitant morbi tristique senectus et netus et malesuada. Amet aliquam id diam maecenas ultricies mi eget mauris. Enim blandit volutpat maecenas volutpat blandit aliquam etiam erat. Odio tempor orci dapibus ultrices in iaculis nunc sed augue. Erat imperdiet sed euismod nisi porta lorem mollis aliquam.

Výraz „set a setting“, který je dnes široce užíván zejména v hlubinné psychologii a v psychedelických kruzích, původně zavedl na počátku šedesátých let dvacátého století Timothy Leary.

Tím je míněno, že během transpersonálního zážitku se můžeme, v kontrastu k našemu běžnému ztotožnění se se sebou samými, prožitkově ztotožnit například s nějakou jinou bytostí, třeba zvířetem nebo druhým člověkem. Během takového zážitku jsme si plně a důvěrně vědomi mentálních a fyzických složek a charakteristik té bytosti, tak jak je prožívá sama v sobě a o sobě. Avšak může se také stát, že se z prožitku vytratí i samotná hranice mezi „já“ a „ne-já“. Jde o sebe-reflektující aspekt naší mysli, který zůstává konstantní v obou uvažovaných případech — prožívání sebe sama jak ve své obvyklé podobě, tak i v podobě zvířete nebo jiného člověka. V psychedelickém nebo holotropním zážitku se hranice mezi „já“ a „ne-já“ může příležitostně zcela vytratit. V tom okamžiku „já“ neexistuje.

Teorie psychoanalýzy prezentuje klasické dělení na tři složky osobnosti: id, ego a superego. Stručně řečeno id představuje nevědomé biologické pudy, superego souhrn naučených a zvnitřnělých pravidel chování z dětství (tj. osvojování si hygienických návyků, vymezování a respektování osobních hranic, atd.), a ego je pak sebe-vědomé já, fungující jako vyrovnávací činitel a prostředník mezi id a superegem. V rozšířeném, holotropním stavu vědomí se může stát, že například zcela autenticky a plnohodnotně prožijeme současné ztotožnění se s vlastním běžným já a já svého otce, což následně vyústí v získání nového náhledu na náš vztah s naším skutečným otcem, a zároveň i na vztah odpovídajících složek naší osobnosti (ego a superego). Lze si představit i situaci, kdy náš zážitek překročí veškeré limity psychoanalytického modelu (zejména pokud jsme s ním například byli důvěrně obeznámeni a vnímali vnitřní dynamiku svojí osobnosti skrze jeho optiku), a to tak dramaticky a v takovém rozsahu, že se pro nás celý tento koncepční konstrukt stane úplně irelevantním. Následně by pak bylo nevyhnutelné přijmout rozsáhlejší a ucelenější obraz svého já.

„Zatímco tradiční model psychiatrie a psychoanalýzy je striktně osobnostní a biografický, moderní výzkum vědomí do něj přidává další nové úrovně, oblasti a dimenze a podává obraz lidské psýché jako souměřitelné s celým vesmírem a celou existencí.” Grof, 1985, Za hranice mozku

Některé přírodní národy používají psychoaktivní rostliny (někdy i zvířecí produkty) k léčebným a duchovním účelům po celá tisíciletí. Mnohé z nich k tomu vyvinuly původní, propracované, teoretické i praktické kontexty a postupy. Tyto takzvané šamanské tradice jsou stále součástí různých domorodých společenství celého světa, především, co do množství a rozmanitosti, oblasti Amazonie.

Kniha Abrahama Maslowa „Náboženství, hodnoty a vrcholné zážitky“ je všeobecně považována za zakládající dílo humanistické psychologie.

Seznam knih Stanislava Grofa naleznete v sekci tohoto webu nazvané Teorie a seznam další doporučené literatury, včetně webových odkazů a dalších informačních zdrojů, najdete v sekci Integrace.

Jelikož bodywork se pochopitelně neobejde bez určité míry fyzického kontaktu, je důležité zmínit, že podnět k jeho použití v rámci holotropního dýchání vždy dává dýchající a nikdy neprobíhá bez jeho souhlasu. Certifikovaní facilitátoři jsou v cílené práci s tělem k uvolnění energie důkladně vyškoleni a jsou vázáni povinností ve své praxi udržovat vysoký etický standard.

Výjimkou může být sezení s jediným účastníkem, kde jsou přítomni pouze dýchající a kvalifikovaný facilitátor. I při takovém individuálním sezení ale není výjimkou, že je přítomen navíc ještě i sitter.

Označení Holotropic Breathwork® je mezinárodní registrovanou obchodní známkou. Pro svou veřejnou praxi ho smějí používat pouze držitelé platného certifikátu GTT.

Onen příslib, který je základem výrazu “země zaslíbená” je obsažen v některých verších První knihy Mojžíšovy (Genesis), která je součástí židovské Tóry. Ve verši 12:1 se praví:

I řekl HOSPODIN Abramovi, „Odejdi ze své země, ze svého rodiště a z domu svého otce do země, kterou ti ukážu.“

Jinými slovy řečeno: „Vydej se za dobrodružstvím!“

Grof rozebírá své koncepty COEX systémů i bazálních perinatálních matric již ve své první knize Oblasti lidského nevědomí, vydané v roce 1975, tedy krátce poté, kdy byl nucen z důvodu nových legislativních opatření opustit psychedelický výzkum.

Ve starobylé čínské tradici Taoismu se setkáváme s výrazem wu-wej, který lze přeložit jako „nekonání“ anebo „jednání bez úsilí“.

Uvedené verše pochází ze základního starobylého taoistického textu Neiye (內業) neboli Vnitřní kultivace. Tento text rozebírá techniky dechové meditace a cirkulace energie qi (氣).

Výňatek z knihy Harolda D. Rotha Original Tao.
(zdroj: Wikipedia)

Tav Sparks – zemřel 9.srpna, 2020.
Budiž Ti země lehká, Tave.

Zajímavost

Československo bylo podle pramenů Wikipedia poslední zemí, kde se LSD vyrábělo legálně (až do roku 1975)

LSD-25 model

Kosterní vzorec a modely molekuly diethylamidu kyseliny lysergové (LSD).
(zdroj: Wikipedia)

Výraz “psychedelický” je složenina dvou řeckých slov — „ψυχή“ [psiˈçi] znamenající “mysl, duše” a „δῆλος“ [dêlos] ve významu “projevený, viditelný”. Tudíž výraz “psychedelický” znamená „mysl ukazující“.

The famous Flammarion Engraving depicts a man, clothed in a long robe and carrying a staff, who is at the edge of the Earth, where it meets the sky. He kneels down and passes his head, shoulders, and right arm through the star-studded sky, discovering a marvellous realm of circling clouds, fires and suns beyond the heavens. It has been used as a metaphorical illustration of either the scientific or the mystical quests for knowledge.

That is to say, insight into the nature of the actual “substance” of the mind, as opposed to merely the internal dynamics of it.

This same principle can be found in other words too, like the word “heliotropic” meaning “moving toward the sun” (used with reference to plants that tend to follow the movement of the sun).

GDPR souhlas: Informace, které poskytujete v tomto formuláři budou použity k zasílání informací o akcích organizovaných Holotropic Bohemia a pro případnou následnou emailovou komunikaci s Vámi. Používáme emailovou platformu MailChimp. Odesláním formuláře vyjadřujete souhlas s výše uvedeným, včetně toho, že Vaše informace zpracuje systém MailChimp.

Kvantová mechanika je náročná disciplína a jen málokdo, pokud vůbec někdo, je schopen jí porozumět v plném rozsahu. Naštěstí máme k dispozici díla některých autorů, kteří ji dokázali skvělým způsobem zpopularizovat a srozumitelně prezentovat její základní ideje, např. Amit Goswami, Fred Alan Wolf, Michio Kaku a Fritjof Capra (autor díla Tao fyziky, 1975). Dobrý a srozumitelný úvod do obecné teorie systémů pak podává Fritjof Capra ve svých knihách Bod obratu (1982) a Tkáň života (1996).

Tím se míní vhled do podstaty samotné „matérie“ mysli, tedy nejen do její vnitřní dynamiky.

Slavná Flammarionova rytina zobrazuje muže oděného v dlouhém rouchu a s holí, nacházejícího se na místě kde končící Země hraničí s oblohou. Muž klečí a hlavou, rameny a pravou rukou prostupuje oblohou posetou hvězdami a objevuje podivuhodnou říši kroužících mraků, ohňů a sluncí za nebesy. Obraz byl tradičně používán jako metaforická ilustrace buď vědeckého, nebo mystického hledání poznání.

Koncept jemnohmotné energie v současné době západní věda neakceptuje, nicméně řada duchovních a medicínských systémů z celého světa s ním počítá a pracuje. Mezi nejvýznamnější tyto tradice patří taoizmus, v němž je tato energie známa pod názvem „ki“, a jóga, která ji pojmenovává slovem „prána“, což v překladu ze sanskrtu znamená dech, životní síla anebo také vitální princip.

Podle stejného pravidla jsou utvořena i jiná slova, například „termotropický“ v překladu znamená „pohybující se za teplem“ anebo „heliotropický“ můžeme přeložit jako „směřující ke slunci“ (v odkazu na rostliny či jiné organizmy otáčející nebo ohýbající se za zdrojem tepla, anebo sledující pohyb slunce).

Pardon the interruption… Here’s a great tip! Sign up to our mailing list and we’ll have you covered right on time with all important news about our Holotropic Breathwork® events.

GDPR souhlas: Informace, které poskytujete v tomto formuláři budou použity k zasílání informací o akcích organizovaných Holotropic Bohemia a pro případnou následnou emailovou komunikaci s Vámi. Používáme emailovou platformu MailChimp. Odesláním formuláře vyjadřujete souhlas s výše uvedeným, včetně toho, že Vaše informace zpracuje systém MailChimp.

Pokud raději čtete z papíru nebo čtečky, můžete si stáhnout texty z této sekce ve formátu PDF, ePub, nebo Kindle.

PDF

Kindle

ePub

Nemoc, jejíž původ a příčiny jsou spíše psychické nežli fyzické.

Při výběru psychoterapeuta pro tento konkrétní způsob práce je potřeba mít na paměti, že ne každá psychoterapeutická metoda je pro tento účel vhodná. Důležité je vyhledat takového psychoterapeuta, který ve svém koncepčním rámci pracuje i s transpersonální psychologií.

To zahrnuje nejen holotropní dýchání, ale i jiné metody, včetně psychedelické terapie, anebo určitých druhů šamanských technik, například rituálu s požitím odvaru “Yagé” z prostředí jihoamerických domorodých kmenů, případně jakýkoliv jiný druh terapie bazírující na holotropních principech, jak je popisuje transpersonální psychologie.

Tento princip, zejména z rámci etického kodexu programu GTT, se považuje za prvořadý a zcela zásadní. U jiných technik práce s dechem, anebo u těch facilitátorů, kteří se v průběhu své praxe od metodologie GTT rozhodli odklonit, se někdy můžete setkat se situacemi, kdy facilitátor vstupuje do fyzického kontaktu spíše na základě vlastního úsudku. Otázka, zdali je toto ku prospěchu účastníků či nikoliv, je předmětem mnoha diskuzí, avšak v organizaci GTT (a Holotropic Bohemia), se v tomto ohledu my facilitátoři vždy přikláníme na stranu zdrženlivosti.

Pozornosti zvídavého čtenáře lze doporučit některé akademické práce, které se této tématice věnují podrobněji:

Laurel Watjen: An Argument for the use of Holotropic Breathwork as an Adjunct to Psychotherapy   (PDF)

Sarah W. Holmes, Robin Morris, Pauline Rose Clance, R. Thompson Putney: Holotropic breathwork: An experiential approach to psychotherapy (PDF)

Tanja Miller, Laila Nielsen: Measure of Significance of Holotropic Breathwork in the Development of Self-Awareness (PDF)

V roce 2001 dokončil James Eyerman na klinice v Saint Louis (Stress Center of Hyland Behavioral Health, Saint Anthony’s Medical Center) dlouhodobou studii účinků holotropního dýchání s 11 000 účastníky, která běžela již od roku 1989, s následujícím závěrem: „Stavy a prožitky 11 000 subjektů byly dobře tolerované a na konci jednotlivých sezení nebyly zaznamenány žádné problémy. Ze strany terapeutů a ostatního ošetřujícího personálu nebyly za dobu dvanácti let hlášeny žádné nepříznivé následky či stížnosti.”

detailed study report

Profesionální facilitátoři holotropního dýchání, zejména v rámci komunity GTT, často tuto navigační funkci označují pojmem „vnitřní léčitel“ nebo také „vnitřní léčivá inteligence“. Avšak koncept přirozené schopnosti člověka vyvíjet se k vyšším úrovním vnitřní integrity, zdraví a celistvosti (za předpokladu, že překážky bránící tomuto procesu jsou odstraněny anebo alespoň dočasně odsunuty stranou) není typický pouze pro holotropní koncepční rámec. Podobný koncept nalezneme například v hinduistické filozofii, i když zasazený do poněkud jiného rámce. Jedná se o koncept Íšvary, neboli nejvyššího Pána světa a osobního boha každého jedince, který určuje každý okamžik v životě dotyčného člověka tím, že z jeho „karmického úložiště“ vybírá jednotlivé prožitky, okamžik za okamžikem, a to s ohledem na možnost jeho optimálního duchovního vývoje.

Citace z knihy Stanislava Grofa – Psychologie budoucnosti: Poznatky a poučení z moderního výzkumu vědomí (2002)

Tento druh nesouladu bývá někdy označován termínem „kognitivní disonance,“ a v psychologii a psychiatrii je považován za příčinu extrémního duševního diskomfortu. Proto máme osobnost nastavenou tak, aby vždy upřednostňovala jakoukoliv cestu, jež umožní se tomuto stavu vyhnout.

Všechny ilustrace na této stránce pocházejí ze světoznámé sbírky psychedelických obrazů Stanislava Grofa.

V životě se ovšem mnohdy vyskytne řada dílčích odchylek od této základní, ideální struktury. Čtyřiadvacetihodinový porod s podáním anestetik bude mít jiný vliv na formování psychiky plodu než spontánní porod s hladkým průběhem, anebo např. porod císařským řezem.

Citace z knihy Stanislava Grofa – Psychologie budoucnosti: Poznatky a poučení z moderního výzkumu vědomí (2002)

Citace z knihy Stanislava Grofa – Psychologie budoucnosti: Poznatky a poučení z moderního výzkumu vědomí (2002)

Citace z knihy Stanislava Grofa – Psychologie budoucnosti: Poznatky a poučení z moderního výzkumu vědomí (2002)

Citace z knihy Stanislava Grofa – Psychologie budoucnosti: Poznatky a poučení z moderního výzkumu vědomí (2002)

Amnion je vnitřní zárodeční obal, uvnitř něhož se nachází vodní prostředí, ve kterém se vyvíjí zárodek savce, ptáka nebo plaze.

Koncept psychospirituální smrti a znovuzrození je zvlášť relevantní v psychologii, mytologii (zejména hovoříme-li o univerzálním mýtu „cesty hrdiny“, jak jej popsal ve svém díle Joseph Campbell a rovněž v současnosti s podivuhodnou pronikavostí zpopularizoval Jordan B. Peterson), v křesťanství a ve východních spirituálních tradicích. V každém z uvedených kontextů má pojem smrt ega poněkud jiný význam či kladený důraz, nicméně všechny se vzájemně doplňují a vždy v sobě nesou základní obecnou ideu smrti a znovuzrození. Ekvivalentní koncept můžeme rovněž najít v šamanských tradicích, kde se hovoří o tzv. „šamanské krizi“ a zážitku „roztrhání na kusy“.

Je nutné si uvědomit, že tento poněkud extrémní příklad je vybrán ze záznamů experimentálního výzkumu s dlouhodobým podáváním velmi vysokých dávek LSD, a týká se osoby se závažnou psychiatrickou diagnózou. Jedná se nicméně o příklad, který dobře ilustruje jak hluboko lze v rámci holotropní terapie (v tomto případě psychedeliky asistované) potenciálně dosáhnout.

Čas od času se dokonce doslýcháme o případech, kdy se zdá, že lidé procházející obzvláště bouřlivými epizodami v důsledku komplikovaného vynořujícího se COEX systému přitahují vnější situace, na které zjevně nemůžou mít žádný přímý vliv, jako např. nečekaně vzniklé náhlé nehody nebo kalamitní události, které však zároveň zapadají do jejich subjektivní prožitkové reality s nepřehlédnutelnou relevancí.

Tyto události spadají do kategorie tzv. synchronicit, což je pojem, který původně zavedl Carl Gustav Jung. Tento jev nebyl dosud dostatečně pochopen a samotný koncept synchronicity bývá někdy kritizován jako nevědecký. Ať už je to jakkoliv, pravdou zůstává, že ten kdo nějakou významnou synchronicitu v životě osobně zažil, jen vzácně pochybuje o jejím významu a důležitosti.

Stanislav Grof vedl více než 4500 terapeutických sezení s LSD. I když toto číslo bylo ještě o něco nižší v době, kdy již měl zformulované koncepty COEX systémů a bazálních perinatálních matric, z hlediska práce s holotropními stavy vědomí jsou tyto koncepty stejně relevantní dnes, jako byly v sedmdesátých letech minulého století.