Metoda

OBSAH

HOLOTROPNÍ DÝCHÁNÍ

Tajemství nekonání

Nebude-li tvé tělo v souladu,
vnitřní síla se nerozvine.

Nebudeš-li uvnitř v klidu,
tvá mysl nebude uspořádaná.

Uveď tělo v soulad, dej průchod vnitřní síle,
a ta se postupně rozvine sama.
[1]

Nebude-li tvé tělo v souladu,
vnitřní síla se nerozvine.

Nebudeš-li uvnitř v klidu,
tvá mysl nebude uspořádaná.

Uveď tělo v soulad, dej průchod vnitřní síle,
a ta se postupně rozvine sama.
[1]

Snad je to právě výraz „holotropní dýchání,“ jenž v lidech, zejména v těch, kteří doposud neměli příležitost seminář s touto metodou sami zažít, často vyvolává dojem, že tato metoda spočívá jednoduše v provádění nějaké velmi specifické techniky dýchání, jejímž působením se naše vědomí přepne do „změněného stavu“. I když se takový závěr může jevit jako docela logický (a abychom byli spravedliví, něco pravdy na něm skutečně je), nelze ho v žádném případě považovat za adekvátní a vůbec už ne ucelený popis toho, čím holotropní dýchání ve skutečnosti je. S takovou představou manipulace s dechem prováděné s cílem pozměnit fungování mysli se totiž pojí podvědomý předpoklad, že vstoupit do holotropního procesu znamená odchýlit se nějakým způsobem od „reality“, navodit si změnu, cosi tak trochu nepřirozeného.

Pokud se však chceme holotropní praxi věnovat skutečně smysluplným způsobem, pak nám tento přístup bude jistě na škodu! A čím déle bychom se ho drželi, tím více nám bude překážet. Pravda je taková, že důležitým úkolem každého zaníceného duchovního aspiranta je naopak pracovat na postupném oproštění se i od těch nejjemnějších vrstev těchto představ o konání. Ve skutečnosti lze vstup do holotropního stavu vědomí mnohem spíše přirovnat k situaci, kdy se pozvolna ponoříme do proudu řeky (anebo jindy třeba zas nečekaně skočíme přímo doprostřed) a pak se necháme unášet kamkoli nás voda v danou chvíli zrovna nese. S „proudem dechu“ je to podobné, neboť ani zde nikdy předem nevíme, kam nás povede. Bude to přes divoké peřeje anebo hluboké, nehybné a křišťálově čisté vody? Odpověď najdeme jen tak, že to sami zkusíme …

Je to docela podobné, jako se životem samým. Můžeme si žít v klidu a pohodlí pod dojmem, že vše držíme ve svých rukou a vývoj událostí si řídíme směrem, který si sami volíme. Na určité úrovni vnímání se to tak skutečně může jevit, zvláště pokud se nám právě v životě daří a cítíme se spokojeně. Jakmile však narazíme na překážky, anebo i jen pohlédneme do svého nitra s o stupeň upřímnější sebereflexí, rychle si začneme uvědomovat, že až takovou kontrolu nad tím, kam nás život třeba už v příštím okamžiku zavede, opravdu nemáme. Zdá se, že jedinci kteří dospěli do pokročilých fází cesty k osvícení, bývají také ochotnější připustit že si toto poznání uvědomují. A tak, pojďme se k nim, třeba jen na chvíli, zkusit také přidat. Zkusme si také přiznat, že v žádném případě není nikterak snadné sebrat v sobě dostatek odvahy a vnitřní poctivosti, abychom se pokusili, alespoň dočasně, vzdát se své představy aktivního jednání a skutečně se při příští příležitosti položili do proudu rozšířeného vědomí (nebo života samého) a nechali se jím unášet, ať už se stane jakkoli hlubokým nebo dravým. Zároveň však svou řeku života také vášnivě milujeme, a v hloubi duše intuitivně víme, že nás může zanést do míst, kde se nám nabízí více hojnosti, zdraví a možností intelektuální a duchovní realizace. Je tedy zřejmé, že máme v podstatě dvě možnosti. Buďto se zkusíme usadit na nějakém relativně pohodlném místě na suchém břehu, a na svou Zemi zaslíbenou, která na nás možná čeká někde dál po proudu, se budeme muset pokusit zapomenout a současně doufat, že se v nejbližší době nevrátí záplavy, anebo, a to je ta druhá možnost, začneme se učit plavat. Ukazuje se, že si dokonce můžeme vybrat z nabídky profesionálně vedených plaveckých kurzů — říkáme jim semináře holotropního dýchání.[2]

Set & Setting

   To co jsme si právě popsali jako vhodný vnitřní postoj a přístup k holotropní praxi, představuje jádro takzvaného „setu,“ (což je zkrácenina odvozená z anglického „mindset“ – tj. naladění mysli), v rámci něhož by se měl holotropní proces odehrávat.[3] I když by se o správném holotropním naladění mysli dalo nepochybně říci mnoho dalšího, výše uvedené nám poslouží jako dobrá výchozí pozice. S dalšími jemnými aspekty dobrého holotropního naladění se seznámíte postupem praxe. Pojďme se nyní blíže podívat na aspekt „settingu,“ neboli vhodného prostředí, v němž má holotropní zážitek probíhat.

Chráněné prostředí

S tím jak se naše praxe bude rozvíjet, postupně začneme v holotropním procesu vnímat a rozlišovat onu pozoruhodně subtilní hranici mezi konáním a poddáním se, a postupně uvidíme, jak důležité je dovolit si upřednostnit druhé, zatímco se odpoutáváme od prvního. A tak začínáme chápat, jak zásadně důležité je zajistit si prostředí které je bezpečné, chránící, podpůrné, pečující, přijímající, spolehlivé a důvěryhodné, neboť bez něj bychom jen těžko mohli z celého procesu vytěžit něco opravdu přínosného. Právě tento typ prostředí nám (a všem ostatním účastníkům semináře) umožní poddat se rozšířenému stavu vědomí a dovolit vlastní intuitivní léčivé moudrosti převzít nad celým procesem kontrolu a nechat se jí vést. I když za vytváření a udržování odpovídajícího prostředí vždy zodpovídá vyškolený facilitátor, je také vždy vítané, když se do tohoto procesu zapojí i účastníci, ať už svou starostlivou pozorností, úsměvem, smyslem pro humor, zkrátka čímkoli co je pro ně přirozené. Můžeme s klidem říci, že pokud jde o výcvik profesionálních facilitátorů, právě naučit se vytvářet a udržovat vhodný a správný „setting“ pro holotropní sezení je jednou z jeho nejdůležitějších složek.

Volba facilitátora

   Technika holotropního dýchání zahrnuje kromě správně vytvořeného setu a settingu ještě několik dalších důležitých složek, z nichž některé považujeme za zcela zásadní, zatímco jiné specifické aspekty pokládáme naopak za nežádoucí. Pokud chceme skutečně hovořit o holotropním dýchání (a ne o různých jiných technikách, které ho více či méně připomínají), je potřeba aby tato kritéria byla naplněna. Jedna z těchto podmínek, k níž bychom měli přistupovat s maximální pozorností, ještě než se na seminář holotropního dýchání přihlásíme, spočívá v tom, zdali člověk (případně lidé) kteří daný seminář organizují a facilitují, jsou řádnými a certifikovanými absolventy výcvikového programu Grof Transpersonal training (GTT), neboť jenom oni k tomu mají oprávnění.[4]

Teorie

Nyní si ve stručnosti představíme některé z dalších základních složek, které by na semináři holotropního dýchání určitě neměly chybět. Každý takový seminář by měl zahrnovat teoretickou část, obvykle ve formě přednášky realizované zpravidla ještě večer před zahájením praktické části. V některých případech může proběhnout i samostatně několik dní dopředu. V této přednášce facilitátor v krátkosti účastníky seznámí s historií metody, vysvětlí základy Grofovy kartografie lidské psychiky a také hlavní principy holotropního procesu. Přirozeně je to také čas určený k důkladnému rozebrání praktických aspektů metody, jako jsou některé základní strategie pro orientaci během zážitku, úloha sittera, dále specifika práce s tělem zaměřené na uvolnění energie (bodywork), to vše zpravidla doplněné o několik praktických ukázek. Příležitostně se může objevit i takový seminář, jehož teoretická část je naplánována ještě v ranních hodinách před zahájením praktické zážitkové části, čili v ten samý den. Nicméně takový rozvrh je třeba vidět spíše jako poněkud krajní řešení, jelikož kvalitní příprava na holotropní zážitek si vyžaduje prezentaci poměrně značné porce teoretických poznatků (a také jistý čas potřebný k tomu, aby se účastníci mohli vzájemně seznámit a zvyknout si na sebe). Dá se říci, že takovýto stlačený program semináře je tedy spíše vhodný pro již zkušené účastníky, a je-li to jenom trochu možné, vždy je vhodné dát přednost plnohodnotnému formátu v rozsahu nejméně jeden a půl dne.

Sitters & Breathers

   Další nezaměnitelný aspekt představuje dvojice „sitterů a dýchajících“, která je pro pracovní formát holotropního dýchání zcela typická a bude vždy součástí každého semináře holotropního dýchání.[5] Všichni účastníci proto vytvoří vždy pro každý konkrétní seminář pracovní páry, s tím že se pak postupně v rolích sittera a dýchače vystřídají. Toto uspořádání skýtá hned několik výhod. Zaprvé přispívá k utváření ochranného a podpůrného prostředí, neboť sitter během zážitkového sezení věnuje svému dýchajícímu nerušenou pozornost, kdykoli mu na požádání podá vodu, přikryje ho dekou, atd. Dýchající pak ví, že se může do svého niterného procesu plně ponořit a bezpečně se vzdát kontroly, jelikož po celou dobu bude o všechny praktické věci postaráno. Dalším přínosem je příjemný, ujišťující pocit, že máte po ruce během celého semináře kamaráda, na něhož se můžete spolehnout anebo naopak, který se může spolehnout na vás. Kromě toho zkušenost ukazuje, že zážitek pečování o člověka, jehož mysl se nachází v holotropním stavu, mnozí vnímají jako obzvláště inspirativní a emocionálně obohacující. Nadto již samotná zkušenost pozorování druhého člověka, jak prožívá svůj holotropní proces, často obsahuje důležitá vodítka k pochopení svého vlastního procesu, anebo se dokonce přímo stane jeho nedílnou součástí, bez níž by vaše zkušenost byla o cosi zásadně smysluplného ochuzena. Tolik úžasných příležitostí se skrývá v tomto jediném, jednoduchém uspořádání!

Hudba

   Bez hudby bychom si seminář holotropního dýchání jen těžko dovedli představit, neboť ta je opravdu klíčovým faktorem celého holotropního zážitku. Usnadňuje jeho plynulý vývoj, inspiruje a stimuluje představivost a podporuje uvolnění emočně bohatého obsahu. Pro semináře holotropního dýchání si facilitátoři cíleně vybírají nahrávky jednotlivých skladeb a kombinují je do hudebních celků (setů) vyznačujících se specifickou strukturou. Doba trvání takového hudebního setu bývá přibližně tři hodiny, což ve většině případů koresponduje s přirozenou délkou zážitku evokovaného holotropním dýcháním. Celý set pak sestává ze tří hlavních částí, z nichž každá trvá asi jednu hodinu. V první hodině dominují velmi dynamické a energií nabité skladby se spoustou repetitivních rytmů, často se objeví etnické motivy, vokální projevy domorodých lidí a zvuky kmenových nástrojů, a často zazní i progresivní vstupy s elektronickou tranzovní hudbou. Tento mix nás hned od samého počátku stimuluje, abychom se svým prožitkům plně otevřeli, oprostili se od veškerých kontrolních mechanizmů a mohli se napojit na přirozené živelné síly ve vlastním nitru. Druhá hodina bývá vyplněná silně emotivní a evokativní hudbou široké škály žánrů promlouvající k rozličným stránkám duše, zrcadlící radosti i strasti lidského života, často velmi dramatickým i výbušně extatickým způsobem. Po dosažení vrcholu se hudba postupně mění do stále klidnějších a tišších tónů, a celá třetí hodina je pak vyhrazena relaxačně laděným skladbám, jenž nám pomůžou celý holotropní zážitek smysluplně uzavřít v uvolněném a příjemném rozpoložení.

Bodywork

  Další charakteristickou složkou holotropního dýchání je tzv. bodywork nebo přesněji cílená práce s tělem zaměřená na uvolnění energie. Bodywork jednak usnadňuje průběh holotropního procesu, ale také během celého sezení napomáhá k zajištění bezpečnosti. Efektivní uvolnění emoční energie, jež zůstává v mnoha vrstvách uvězněná v našem těle, je pro dosažení úzdravného efektu holotropního procesu zcela zásadní. Je těžké si představit, dokud to sami nezažijeme, kolik emoční energie může být nashromážděno hluboko v tkáních našeho těla a s jak enormní dynamikou se tyto energie dokážou začít manifestovat, jakmile jim v rámci holotropního dýchání dáme průchod k bezpečnému a efektivnímu projevení se a následnému vybití. Proces holotropního dýchání je často poměrně hodně fyzický a zahrnuje spoustu projevů tělesné síly a kinetické energie. Mnohdy bývá potřeba velmi aktivního a energicky se pohybujícího dýchače udržovat ve vymezeném prostoru matrace. Jiná možná situace nastává, když dýchající cítí, že aby mohl uvolnit velké množství emoční a kinetické energie, potřebuje aktivně tlačit proti nějaké bariéře anebo jakoby „zápasit“ s tělem facilitátora, které tomu do nezbytné míry bude odolávat. Jindy se nahromaděné napětí či bolest projeví v určité konkrétní části těla a v takových případech často vede k úlevě i jen to, když si necháme od facilitátora na dané místo na chvíli jednoduše položit dlaň. Kromě výše uvedených příkladů se během sezení holotropního dýchání může vyskytnout ještě mnoho dalších jejich variací. Profesionální facilitátoři jsou vyškoleni k tomu, aby každou z těchto situací dokázali vyhodnotit a nabídnout adekvátní množství své tělesné váhy, rezistence nebo dotyku. Většina z nich k tomu pak využívá i různé pomůcky, jako jsou polštáře, přikrývky, atp.[6]

Kreslení mandaly

Další důležitou součástí metody holotropního dýchání je kreslení či malování mandaly. Všem účastníkům, bez ohledu na jejich umělecké vlohy nebo dovednosti, ať už je v každodenním životě uplatňují nebo nikoli, vždy vřele doporučujeme, aby si mandalu nakreslili. Jedná se spíše o intuitivní druh kresby, jehož hodnota ani tak nezáleží na míře bohatosti, složitosti či stylizace zpracování celého obrázku. Někteří účastníci si během jednoho semináře rádi nakreslí dokonce několik mandal anebo v kreslení pokračují i v dalších dnech po jeho skončení. Malování či kreslení jsou vynikající metody cílené k prvotnímu ukotvení holotropního zážitku, jehož obsah častokrát přesahuje hranice toho, co je možno vyjádřit slovy.

Sdílení v kruhu

V neposlední řadě je potřeba vyhradit náležitý čas a prostor pro vzájemné sdílení zážitků, které se v praxi všech seminářů holotropního dýchání odehrává v kruhu vytvořeném společně všemi účastníky a facilitátory. V rámci sdílení se můžeme nejen podělit s ostatními o zážitky z cesty do hlubin vlastního nitra, ale především získáváme jedinečnou příležitost ostatním naslouchat, a právě v naslouchání se skrývá úžasná hodnota, častokrát nepoznaná a nedoceněná. Když pečlivě, se zaměřenou pozorností a s opravdovým zaujetím nasloucháme druhému člověku, ve skutečnosti obdarováváme nejen jeho, ale i sebe samého. Sdílení v kruhu je starobylou praxí, která zde na zemi existovala od nepaměti, ve vší pravděpodobnosti ještě před objevem samotného fenoménu mimořádných stavů vědomí. Ještě předtím, než naši dávní předkové začali rozpoznávat účinky nekonečně dlouhých tranzovních tanců, bubnování, půstu, spánkové deprivace či užívání různých specifických rostlin a hub, a jejich schopnost ovlivňovat lidské vnímání sebe sama i okolního světa, večer co večer usedali v kruhu okolo ohně … Možná že právě v tomto kruhu se odehrála podstatná část vývoje řeči a kultivace jazyka, když se naši dávní předci pokoušeli ostatním popsat, kde v ten den byli, co viděli a jaká dobrodružství prožili či jaké obtíže museli překonat zatímco prozkoumávali okolní svět na svých výpravách za novým poznáním a dalším pokrokem na své cestě životem. Kdo ví …?


   V tuto chvíli už je nám jasné, že holotropní dýchání není triviální záležitost. Naopak, podobně jako v lidském nitru lze objevit bezpočet dimenzí, tak i sama metoda holotropního dýchání zahrnuje mnoho rozměrů. Teprve když se všechny jednotlivé složky hladce a harmonicky propojí, může se tato úžasná metoda rozvinout ve své plné síle a kráse.

Pojďme se nyní podívat na další kapitolu, v níž se seznámíme s některými základními pojmy a teoriemi transpersonální psychologie. Jakmile projdeme několika prvními etapami své holotropní praxe, jejich znalost nám přijde vhod …

Holotropic Bohemia, holotropic breathwork

Další strana...

Copyright © 2024 Roman Petrov – Holotropic Bohemia

This is how Site Sections are decorated.

Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit, sed do eiusmod tempor incididunt ut labore et dolore magna aliqua. Cursus mattis molestie a iaculis at. Velit sed ullamcorper morbi tincidunt. Natoque penatibus et magnis dis parturient montes nascetur ridiculus mus. Id interdum velit laoreet id donec ultrices tincidunt arcu non. Fusce ut placerat orci nulla pellentesque dignissim enim sit. Dignissim suspendisse in est ante in nibh mauris. Egestas egestas fringilla phasellus faucibus scelerisque eleifend donec pretium vulputate. Nibh ipsum consequat nisl vel. Pellentesque id nibh tortor id aliquet lectus proin nibh. Pellentesque habitant morbi tristique senectus et netus et malesuada. Amet aliquam id diam maecenas ultricies mi eget mauris. Enim blandit volutpat maecenas volutpat blandit aliquam etiam erat. Odio tempor orci dapibus ultrices in iaculis nunc sed augue. Erat imperdiet sed euismod nisi porta lorem mollis aliquam.

Výraz „set a setting“, který je dnes široce užíván zejména v hlubinné psychologii a v psychedelických kruzích, původně zavedl na počátku šedesátých let dvacátého století Timothy Leary.

Tím je míněno, že během transpersonálního zážitku se můžeme, v kontrastu k našemu běžnému ztotožnění se se sebou samými, prožitkově ztotožnit například s nějakou jinou bytostí, třeba zvířetem nebo druhým člověkem. Během takového zážitku jsme si plně a důvěrně vědomi mentálních a fyzických složek a charakteristik té bytosti, tak jak je prožívá sama v sobě a o sobě. Avšak může se také stát, že se z prožitku vytratí i samotná hranice mezi „já“ a „ne-já“. Jde o sebe-reflektující aspekt naší mysli, který zůstává konstantní v obou uvažovaných případech — prožívání sebe sama jak ve své obvyklé podobě, tak i v podobě zvířete nebo jiného člověka. V psychedelickém nebo holotropním zážitku se hranice mezi „já“ a „ne-já“ může příležitostně zcela vytratit. V tom okamžiku „já“ neexistuje.

Teorie psychoanalýzy prezentuje klasické dělení na tři složky osobnosti: id, ego a superego. Stručně řečeno id představuje nevědomé biologické pudy, superego souhrn naučených a zvnitřnělých pravidel chování z dětství (tj. osvojování si hygienických návyků, vymezování a respektování osobních hranic, atd.), a ego je pak sebe-vědomé já, fungující jako vyrovnávací činitel a prostředník mezi id a superegem. V rozšířeném, holotropním stavu vědomí se může stát, že například zcela autenticky a plnohodnotně prožijeme současné ztotožnění se s vlastním běžným já a já svého otce, což následně vyústí v získání nového náhledu na náš vztah s naším skutečným otcem, a zároveň i na vztah odpovídajících složek naší osobnosti (ego a superego). Lze si představit i situaci, kdy náš zážitek překročí veškeré limity psychoanalytického modelu (zejména pokud jsme s ním například byli důvěrně obeznámeni a vnímali vnitřní dynamiku svojí osobnosti skrze jeho optiku), a to tak dramaticky a v takovém rozsahu, že se pro nás celý tento koncepční konstrukt stane úplně irelevantním. Následně by pak bylo nevyhnutelné přijmout rozsáhlejší a ucelenější obraz svého já.

„Zatímco tradiční model psychiatrie a psychoanalýzy je striktně osobnostní a biografický, moderní výzkum vědomí do něj přidává další nové úrovně, oblasti a dimenze a podává obraz lidské psýché jako souměřitelné s celým vesmírem a celou existencí.” Grof, 1985, Za hranice mozku

Některé přírodní národy používají psychoaktivní rostliny (někdy i zvířecí produkty) k léčebným a duchovním účelům po celá tisíciletí. Mnohé z nich k tomu vyvinuly původní, propracované, teoretické i praktické kontexty a postupy. Tyto takzvané šamanské tradice jsou stále součástí různých domorodých společenství celého světa, především, co do množství a rozmanitosti, oblasti Amazonie.

Zdroj: Wikipedia – Human Potential Movement

Kniha Abrahama Maslowa „Náboženství, hodnoty a vrcholné zážitky“ je všeobecně považována za zakládající dílo humanistické psychologie.

Seznam knih Stanislava Grofa naleznete v sekci tohoto webu nazvané Teorie a seznam další doporučené literatury, včetně webových odkazů a dalších informačních zdrojů, najdete v sekci Integrace.

Jelikož bodywork se pochopitelně neobejde bez určité míry fyzického kontaktu, je důležité zmínit, že podnět k jeho použití v rámci holotropního dýchání vždy dává dýchající a nikdy neprobíhá bez jeho souhlasu. Certifikovaní facilitátoři jsou v cílené práci s tělem k uvolnění energie důkladně vyškoleni a jsou vázáni povinností ve své praxi udržovat vysoký etický standard.

Výjimkou může být sezení s jediným účastníkem, kde jsou přítomni pouze dýchající a kvalifikovaný facilitátor. I při takovém individuálním sezení ale není výjimkou, že je přítomen navíc ještě i sitter.

Označení Holotropic Breathwork® je mezinárodní registrovanou obchodní známkou. Pro svou veřejnou praxi ho smějí používat pouze držitelé platného certifikátu GTT.

Onen příslib, který je základem výrazu “země zaslíbená” je obsažen v některých verších První knihy Mojžíšovy (Genesis), která je součástí židovské Tóry. Ve verši 12:1 se praví:

I řekl HOSPODIN Abramovi, „Odejdi ze své země, ze svého rodiště a z domu svého otce do země, kterou ti ukážu.“

Jinými slovy řečeno: „Vydej se za dobrodružstvím!“

Grof rozebírá své koncepty COEX systémů i bazálních perinatálních matric již ve své první knize Oblasti lidského nevědomí, vydané v roce 1975, tedy krátce poté, kdy byl nucen z důvodu nových legislativních opatření opustit psychedelický výzkum.

Ve starobylé čínské tradici Taoismu se setkáváme s výrazem wu-wej, který lze přeložit jako „nekonání“ anebo „jednání bez úsilí“.

Uvedené verše pochází ze základního starobylého taoistického textu Neiye (內業) neboli Vnitřní kultivace. Tento text rozebírá techniky dechové meditace a cirkulace energie qi (氣).

Výňatek z knihy Harolda D. Rotha Original Tao.
(zdroj: Wikipedia)

Tav Sparks – zemřel 9.srpna, 2020.
Budiž Ti země lehká, Tave.

Zajímavost

Československo bylo podle pramenů Wikipedia poslední zemí, kde se LSD vyrábělo legálně (až do roku 1975)

LSD-25 model

Kosterní vzorec a modely molekuly diethylamidu kyseliny lysergové (LSD).
(zdroj: Wikipedia)

Výraz “psychedelický” je složenina dvou řeckých slov — „ψυχή“ [psiˈçi] znamenající “mysl, duše” a „δῆλος“ [dêlos] ve významu “projevený, viditelný”. Tudíž výraz “psychedelický” znamená „mysl ukazující“.

The famous Flammarion Engraving depicts a man, clothed in a long robe and carrying a staff, who is at the edge of the Earth, where it meets the sky. He kneels down and passes his head, shoulders, and right arm through the star-studded sky, discovering a marvellous realm of circling clouds, fires and suns beyond the heavens. It has been used as a metaphorical illustration of either the scientific or the mystical quests for knowledge.

That is to say, insight into the nature of the actual “substance” of the mind, as opposed to merely the internal dynamics of it.

This same principle can be found in other words too, like the word “heliotropic” meaning “moving toward the sun” (used with reference to plants that tend to follow the movement of the sun).

GDPR souhlas: Informace, které poskytujete v tomto formuláři, budou použity k zasílání informací o akcích organizovaných Holotropic Bohemia a pro případnou následnou emailovou komunikaci s Vámi. Dbáme na ochranu a respektování vašeho soukromí a zabezpečení vašich osobních údajů. Používáme Integrately ke zpracování dat a Email Octopus jako emailovou platformu. Odesláním formuláře vyjadřujete souhlas s výše uvedeným, včetně toho, že vaše informace zpracují Integrately a Email Octopus. Z odběru emailů se lze kdykoliv odhlásit.

holotropní dýchání, holotropic breathwork, holotropic bohemia

Kvantová mechanika je náročná disciplína a jen málokdo, pokud vůbec někdo, je schopen jí porozumět v plném rozsahu. Naštěstí máme k dispozici díla některých autorů, kteří ji dokázali skvělým způsobem zpopularizovat a srozumitelně prezentovat její základní ideje, např. Amit Goswami, Fred Alan Wolf, Michio Kaku a Fritjof Capra (autor díla Tao fyziky, 1975). Dobrý a srozumitelný úvod do obecné teorie systémů pak podává Fritjof Capra ve svých knihách Bod obratu (1982) a Tkáň života (1996).

Tím se míní vhled do podstaty samotné „matérie“ mysli, tedy nejen do její vnitřní dynamiky.

Slavná Flammarionova rytina zobrazuje muže oděného v dlouhém rouchu a s holí, nacházejícího se na místě kde končící Země hraničí s oblohou. Muž klečí a hlavou, rameny a pravou rukou prostupuje oblohou posetou hvězdami a objevuje podivuhodnou říši kroužících mraků, ohňů a sluncí za nebesy. Obraz byl tradičně používán jako metaforická ilustrace buď vědeckého, nebo mystického hledání poznání.

Koncept jemnohmotné energie v současné době západní věda neakceptuje, nicméně řada duchovních a medicínských systémů z celého světa s ním počítá a pracuje. Mezi nejvýznamnější tyto tradice patří taoizmus, v němž je tato energie známa pod názvem „ki“, a jóga, která ji pojmenovává slovem „prána“, což v překladu ze sanskrtu znamená dech, životní síla anebo také vitální princip.

Podle stejného pravidla jsou utvořena i jiná slova, například „termotropický“ v překladu znamená „pohybující se za teplem“ anebo „heliotropický“ můžeme přeložit jako „směřující ke slunci“ (v odkazu na rostliny či jiné organizmy otáčející nebo ohýbající se za zdrojem tepla, anebo sledující pohyb slunce).

Omlouváme se za vyrušení, ale máme pro vás tip! Přihlaste se do našeho mailing listu a my vás budeme včas informovat o všech důležitých novinkách týkajících se našich akcí s holotropním dýcháním.

GDPR souhlas: Informace, které poskytujete v tomto formuláři, budou použity k zasílání informací o akcích organizovaných Holotropic Bohemia a pro případnou následnou emailovou komunikaci s Vámi. Dbáme na ochranu a respektování vašeho soukromí a zabezpečení vašich osobních údajů. Používáme Integrately ke zpracování dat a Email Octopus jako emailovou platformu. Odesláním formuláře vyjadřujete souhlas s výše uvedeným, včetně toho, že vaše informace zpracují Integrately a Email Octopus. Z odběru emailů se lze kdykoliv odhlásit.

Pokud raději čtete z papíru nebo čtečky, můžete si stáhnout texty z této sekce ve formátu PDF, ePub, nebo Kindle.

PDF

Kindle

ePub

Nemoc, jejíž původ a příčiny jsou spíše psychické nežli fyzické.

Při výběru psychoterapeuta pro tento konkrétní způsob práce je potřeba mít na paměti, že ne každá psychoterapeutická metoda je pro tento účel vhodná. Důležité je vyhledat takového psychoterapeuta, který ve svém koncepčním rámci pracuje i s transpersonální psychologií.

To zahrnuje nejen holotropní dýchání, ale i jiné metody, včetně psychedelické terapie, anebo určitých druhů šamanských technik, například rituálu s požitím odvaru “Yagé” z prostředí jihoamerických domorodých kmenů, případně jakýkoliv jiný druh terapie bazírující na holotropních principech, jak je popisuje transpersonální psychologie.

Tento princip, zejména z rámci etického kodexu programu GTT, se považuje za prvořadý a zcela zásadní. U jiných technik práce s dechem, anebo u těch facilitátorů, kteří se v průběhu své praxe od metodologie GTT rozhodli odklonit, se někdy můžete setkat se situacemi, kdy facilitátor vstupuje do fyzického kontaktu spíše na základě vlastního úsudku. Otázka, zdali je toto ku prospěchu účastníků či nikoliv, je předmětem mnoha diskuzí, avšak v organizaci GTT (a Holotropic Bohemia), se v tomto ohledu my facilitátoři vždy přikláníme na stranu zdrženlivosti.

Pozornosti zvídavého čtenáře lze doporučit některé akademické práce, které se této tématice věnují podrobněji:

Laurel Watjen: An Argument for the use of Holotropic Breathwork as an Adjunct to Psychotherapy   (PDF)

Sarah W. Holmes, Robin Morris, Pauline Rose Clance, R. Thompson Putney: Holotropic breathwork: An experiential approach to psychotherapy (PDF)

Tanja Miller, Laila Nielsen: Measure of Significance of Holotropic Breathwork in the Development of Self-Awareness (PDF)

V roce 2001 dokončil James Eyerman na klinice v Saint Louis (Stress Center of Hyland Behavioral Health, Saint Anthony’s Medical Center) dlouhodobou studii účinků holotropního dýchání s 11 000 účastníky, která běžela již od roku 1989, s následujícím závěrem: „Stavy a prožitky 11 000 subjektů byly dobře tolerované a na konci jednotlivých sezení nebyly zaznamenány žádné problémy. Ze strany terapeutů a ostatního ošetřujícího personálu nebyly za dobu dvanácti let hlášeny žádné nepříznivé následky či stížnosti.”

detailed study report

Profesionální facilitátoři holotropního dýchání, zejména v rámci komunity GTT, často tuto navigační funkci označují pojmem „vnitřní léčitel“ nebo také „vnitřní léčivá inteligence“. Avšak koncept přirozené schopnosti člověka vyvíjet se k vyšším úrovním vnitřní integrity, zdraví a celistvosti (za předpokladu, že překážky bránící tomuto procesu jsou odstraněny anebo alespoň dočasně odsunuty stranou) není typický pouze pro holotropní koncepční rámec. Podobný koncept nalezneme například v hinduistické filozofii, i když zasazený do poněkud jiného rámce. Jedná se o koncept Íšvary, neboli nejvyššího Pána světa a osobního boha každého jedince, který určuje každý okamžik v životě dotyčného člověka tím, že z jeho „karmického úložiště“ vybírá jednotlivé prožitky, okamžik za okamžikem, a to s ohledem na možnost jeho optimálního duchovního vývoje.

Citace z knihy Stanislava Grofa – Psychologie budoucnosti: Poznatky a poučení z moderního výzkumu vědomí (2002)

Tento druh nesouladu bývá někdy označován termínem „kognitivní disonance,“ a v psychologii a psychiatrii je považován za příčinu extrémního duševního diskomfortu. Proto máme osobnost nastavenou tak, aby vždy upřednostňovala jakoukoliv cestu, jež umožní se tomuto stavu vyhnout.

Všechny ilustrace na této stránce pocházejí ze světoznámé sbírky psychedelických obrazů Stanislava Grofa.

V životě se ovšem mnohdy vyskytne řada dílčích odchylek od této základní, ideální struktury. Čtyřiadvacetihodinový porod s podáním anestetik bude mít jiný vliv na formování psychiky plodu než spontánní porod s hladkým průběhem, anebo např. porod císařským řezem.

Citace z knihy Stanislava Grofa – Psychologie budoucnosti: Poznatky a poučení z moderního výzkumu vědomí (2002)

Citace z knihy Stanislava Grofa – Psychologie budoucnosti: Poznatky a poučení z moderního výzkumu vědomí (2002)

Citace z knihy Stanislava Grofa – Psychologie budoucnosti: Poznatky a poučení z moderního výzkumu vědomí (2002)

Citace z knihy Stanislava Grofa – Psychologie budoucnosti: Poznatky a poučení z moderního výzkumu vědomí (2002)

Amnion je vnitřní zárodeční obal, uvnitř něhož se nachází vodní prostředí, ve kterém se vyvíjí zárodek savce, ptáka nebo plaze.

Koncept psychospirituální smrti a znovuzrození je zvlášť relevantní v psychologii, mytologii (zejména hovoříme-li o univerzálním mýtu „cesty hrdiny“, jak jej popsal ve svém díle Joseph Campbell a rovněž v současnosti s podivuhodnou pronikavostí zpopularizoval Jordan B. Peterson), v křesťanství a ve východních spirituálních tradicích. V každém z uvedených kontextů má pojem smrt ega poněkud jiný význam či kladený důraz, nicméně všechny se vzájemně doplňují a vždy v sobě nesou základní obecnou ideu smrti a znovuzrození. Ekvivalentní koncept můžeme rovněž najít v šamanských tradicích, kde se hovoří o tzv. „šamanské krizi“ a zážitku „roztrhání na kusy“.

Je nutné si uvědomit, že tento poněkud extrémní příklad je vybrán ze záznamů experimentálního výzkumu s dlouhodobým podáváním velmi vysokých dávek LSD, a týká se osoby se závažnou psychiatrickou diagnózou. Jedná se nicméně o příklad, který dobře ilustruje jak hluboko lze v rámci holotropní terapie (v tomto případě psychedeliky asistované) potenciálně dosáhnout.

Čas od času se dokonce doslýcháme o případech, kdy se zdá, že lidé procházející obzvláště bouřlivými epizodami v důsledku komplikovaného vynořujícího se COEX systému přitahují vnější situace, na které zjevně nemůžou mít žádný přímý vliv, jako např. nečekaně vzniklé náhlé nehody nebo kalamitní události, které však zároveň zapadají do jejich subjektivní prožitkové reality s nepřehlédnutelnou relevancí.

Tyto události spadají do kategorie tzv. synchronicit, což je pojem, který původně zavedl Carl Gustav Jung. Tento jev nebyl dosud dostatečně pochopen a samotný koncept synchronicity bývá někdy kritizován jako nevědecký. Ať už je to jakkoliv, pravdou zůstává, že ten kdo nějakou významnou synchronicitu v životě osobně zažil, jen vzácně pochybuje o jejím významu a důležitosti.

Stanislav Grof vedl více než 4500 terapeutických sezení s LSD. I když toto číslo bylo ještě o něco nižší v době, kdy již měl zformulované koncepty COEX systémů a bazálních perinatálních matric, z hlediska práce s holotropními stavy vědomí jsou tyto koncepty stejně relevantní dnes, jako byly v sedmdesátých letech minulého století.